V galerii najdete 12 kroků, které mohou vést k záchraně vztahu.

Ne, že bych se vymlouvala na bolení hlavy, když se se mnou chce partner milovat. Jenže pravdou je, že mně se nechce milovat skoro nikdy. Nějak jsem si to ani neuvědomovala, nebo abych byla upřímná, nepřipouštěla si to. Vymlouvat se je mi protivné. Ale v poslední době říkám Pavlovi stále častěji: Promiň, já dneska nemám náladu. Nebo nasadím výraz ledové královny a vůbec nedovolím, aby se ke mně přiblížil.

Když jsem vzpomínala, kdy jsme se naposledy milovali, s hrůzou mi došlo, že to je víc než měsíc! Nevím proč, ale najednou mě sex vůbec nebaví. A to je možná důvod, proč je Pavel poslední dobou tak podrážděný a protivný. Vůbec mi to nedocvaklo, ale dokud jsem si nespočítala četnost našeho milování za nějakého půl roku, nechápala jsem, co s ním je. Když o tom chtěl mluvit, tak jsem uhýbala a přesvědčovala ho, že přehání. „Jasně, poslední měsíc to nebylo moc často, ale to je jen výjimka. Víš, že jsme měla v práci děsnou honičku.“ A podobně.

Chápete? Vůbec jsem si nepřipustila, že mám nějaký problém, že vina nervozity v našem vztahu může být na mé straně. Prostě jsem najednou úplně ztratila zájem o sex. Když se sebekriticky ohlédnu zpátky, uvědomím si, že jsem na milování přistupovala, jen když už nebylo zbytí, když už to bylo trapné a já nevěděla kam uhnout. Pořád jsem si říkala, no tento týden jsem neměla chuť, ale příští to bude lepší. Mám přece sex ráda. Jenže tohle už trvá přes půl roku!

S Pavlem jsem spolu čtyři roky. Nemůžu říct, že bych ho přestávala mít ráda. Rozumíme si, nemáme neshody větší než v jiných vztazích. Ani sex nebyl problém. Nikdy nebyl jednotvárný, rádi jsme experimentovali a brouzdali i do extrémnějších oblastí sexu. Milovali jsme se několikrát týdně, někdy denně, zpočátku i několikrát denně, ale to je ve fázi zamilovanosti normální.

Vůbec nechápu, co se se mnou stalo. Tohle jsem nikdy nezažila. Je mi osmadvacet, jsem zdravá a snad i šťastná. A nemyslím si, že by mě Pavel přestal přitahovat, že by se nějak změnil, ztloustl nebo mu na hlavě vyrašil blob. Je tu pořád stejně hezký chlap. Je podivné, že ani po mazlení netoužím a při tom jsem se mu vždycky ráda stočila do klína, když jsme koukali na film, on mě hladil pro vlasech. Teď jsou pro mě i dotyky problém. A Pavel se taky odtahuje a raději svůj zájem ani najevo moc často nedává.

Nejhorší je, že jak se cítím provinile a někdy bych se k němu třeba i ráda přitulila (tak 2x do měsíce, ale přece), už k tomu nenajdu odvahu. Asi mám strach, že mě odmítne. A stejně tak se bojím za ním přijít a tohle vše mu přiznat. Už už seberu odvahu, a když otevřu pusu, že začnu, nedostanu ze sebe slovo. Nevím, z čeho mám strach. Hlavu mi neutrhne a asi by byl rád, kdybych mu řekla, co se děje. Ale nedokážu se překonat. Bojím se, že náš vztah úplně zničím, ale já ho miluju, jen mé tělo jaksi nechce.

Květa

Názor odborníka

každý člověk má nepochybně jiné sexuální potřeby. Partneři by se je měli snažit nějak sladit tak, tak aby to pro oba bylo přijatelné. Sexuologové obvykle doporučují, aby se (jako na horách) intimní provoz řídil „slabším článkem“, tj. tím z dvojice, který má potřeby méně intenzivní. Já osobně si spíše myslím, že kompromis by měl být někde na půl cestě – temperamentnější by se měli krotit, méně temperamentní by se mohli trochu snažit. Jinak se ve vztahu hromadí napětí. Jako mezi vámi dvěma. Vaše úvaha, že přítel je popudlivý i kvůli dlouhodobému nedostatku sexu, se mi zdá dost pravděpodobná.

I když tedy obecná měřítka neexistují, řekla bych, že ve 28 a po 4 letech vztahu by váš sexuální život asi měl být trochu čilejší. Nedá se předpokládat, že by váš přítel současný stav dlouhodobě vydržel. Vás dřív sex také bavil, nejste tedy nějaká prudérní či od přírody asexuální bytost. Problém zřejmě není ani v partnerovi – neštve vás ani vás fyzicky neodpuzuje.

Tak v čem to je? Důvodů může být spousta: únava z práce a dalších starostí, nějaký zdravotní problém nebo prostě jen zpohodlnění. Pro začátek použijte vylučovací metodu a odpovězte si na následující otázky:

1. Jak jste na tom zdravotně? (Celkově i po gynekologické stránce?) Nemohou za tím být třeba hormonální problémy, porucha štítné žlázy, chudokrevnost apod.?
2. Neužíváte léky, které by mohly jako vedlejší nežádoucí účinek působit snížení libida? (Co např. nasazení, změna nebo vysazení antikoncepce ?)
3. Máte teď hodně stresu a starostí? V práci, při studiu, s bytem, s rodiči apod.? Nejste prostě vyčerpaná? Nemáte nějaké psychické potíže – úzkosti, deprese? Únava, stres a psychická nepohoda jsou klasické zabijáky sexu.
4. Nestalo se něco, co vám mohlo v podvědomí vytvořit nějaký sexuální blok? Neztlousta jste třeba, nemáte komplexy ze svého těla? Nebo nějaký gynekologický zákrok, interrupce? Může jít i o problém s konkrétním partnerem. Třeba malá nevěra z jeho strany. Nebo nevyřešené problémy mezi vámi? Už ho přece jen nemilujete tolik? (Píšete, že je vše O.K., ale je to tak opravdu? Sex bývá první oblastí, kde se to u žen začíná projevovat.)
5. Když už k sexu dojde, je vám alespoň trochu příjemný? Co s vámi dělají erotické filmy? Zkoušíte se někdy uspokojit sama? A daří se to? (Pokud autoerotika funguje, může jít opravdu o problém s konkrétním partnerem, třeba jenom zevšednění.)
6. Roli hraje samozřejmě temperament a délka vztahu. Na začátku je erotické jiskření samozřejmé, později pochopitelně opadá a musí se na něm pracovat. To „později“ je u každého trochu jinak. Obecně ale trvá hormonální koktejl zamilovanosti 1 - 2 roky, pak zákonitě vášně ubývá. Někteří lidé, muži i ženy, to vnímají silněji a začínají po určité době ochládat nebo se trochu nudit. Jak je to s vámi? Už jste někdy dříve u sebe podobné intimní ochladnutí zažila? S Pavlem jste podle mého odhadu asi od 24 let, do té doby jste určitě nějakými vztahy prošla. Jak probíhaly? Nejste typ, který v dlouhodobém vztahu ztrácí o erotiku zájem? Po čtyřech letech už se to projevovat může.

Pokud jste nikde v předchozím textu nenašla důvody ke svému sexuálnímu nechutenství, bude to asi ta nejobvyklejší situace: problém je ve vaší hlavě. V dlouhodobých vztazích často kombinace starostí, únavy a zvyku likviduje erotické zájmy. Pouze hodně temperamentní ženy to tak nemusejí vnímat. Psychika je pro ženskou sexualitu klíčová. K sexu potřebuje většina žen být v dobré pohodě, příslušně vyladěná, musí se cítit milovaná. A to může být u dlouhodobých vztahů kamenem úrazu. Pokud žena v průběhu všednodenního shonu nemá možnost vnímat svoji ženskost a necítí mužský zájem, proč by ji to mělo najednou popadnout v 10 večer, když už je unavená a chce si číst? Nota bene poté, co se s partnerem pohádala kvůli úklidu? Naše středoevropská společnost navíc není příliš temperamentní, není to jako v jižních krajích, kde je erotika jaksi ve vzduchu. Muži nejsou u nás – při vší úctě - nijak galantní, neumějí (nechce se jim?) ženy obletovat a tak nějak celkově neprojevují příliš mužského temperamentu.

Žena potřebuje, zjednodušeně řečeno, více lásky než sexu, muž spíš naopak. Sexuálně neuspokojený muž bývá proto protivný, i když si důvod třeba ani sám neuvědomuje. Žena se pak cítí méně milovaná, míň se jí chce do sexu, muž je pak ještě protivnější a tak stále dokola. Proto stojí za to na partnerském sexuálním životě pracovat, i když zrovna nejste vášnivý typ.

Několik rad

1. Komunikujte spolu. Pokuste se partnerovi vysvětlit, co máte za problém , ale važte slova! Muž si totiž velmi snadno přeloží nezájem o sex jako nezájem o sebe a odmítnutí své mužnosti. A to neodpouští. Pokud odmítáte sex, pak velmi diplomaticky, abyste ho nezranila. Pokud možno to jeho egu vynahraďte jinak- chvalte ho, chvalte ho, chvalte ho!
2. Pracujte na sobě. Při krátkodobé sexuální abstinenci bývá chuť na sex větší, při dlouhodobé naopak postupně klesá a nepoužívané libido vadne. To nedopusťte. Musíte svou spící sexualitu znovu probudit. Kromě toho, že tím potěšíte partnera a zlepšíte vaše vztahy, bude to prospěšné i pro vás. Sex je totiž životabudič, který dodává vitalitu. (Nechci srovnávat nesrovnatelné, ale je to trochu jako se cvičením: i když se vám do něj třeba nechce, cítíte se po něm o moc líp.) Jak konkrétně svou sexualitu povzbuzovat? Uvědomte si hlavně, že smyslnost není jen záležitost nočních hodin a ložnice. Je to schopnost vnímat a vychutnávat smyslové vjemy - vůně, dotyky, chutě, pohledy. Možná jste to už pozapomněla a musíte si to znovu připomenout. Uvolněte se. Dávejte si záležet sama na sobě – líčení, oblékání, pohyby. Ať se cítíte jako žena dobře. Nebraňte se ani nezávaznému flirtování s jinými muži, komplimentům, fantaziím a hravosti. Léto je k tomu ideální čas. Zkuste klidně i erotické fantazie (nebo videa na internetu, proč ne?) Pokud jste to dosud nedělala, začněte s autoerotikou. Nastartuje vás a připomenete si, jak mohou být erotické zážitky příjemné…
3. Obnovte intimitu s partnerem. Využijte chvilek, kdy jste na mazlení nebo erotiku naladěná a buďte iniciativní. (Odmítnutí není pravděpodobné.) Nebraňte se letmým dotykům v průběhu dne, pohlazení, mazlení nebo třeba společnému sprchování. Možná to ze začátku nebude úplně spontánní, ale to nevadí. Postupně vám to půjde samo a začne se vám to líbit. Nemusí také vždycky být sex „se vším všudy“, různé nekoitální techniky mohou často oběma partnerům stačit.
4. Pokud nic nepomůže, uvažte návštěvu psychologa nebo sexuologa. Můžete tam jít jen vy sama, partner by se k tomu nejspíš moc neměl. Nestyďte se. Možná bude stačit několik návštěv a bude po problému. Váš vztah i vaše vlastní radost ze života za to stojí.