Petra (27): Mám po dítěti zničené tělo, manžel mi to dává hrubě najevo

Prohlédněte si všechny fotografie (13)

Mám rok a půl po porodu, během těhotenství jsem nabrala skoro 30 kilo. Přes polovinu jsem nechala v porodnici a zbytek shazuji. Už mi moc nezbývá, abych byla na své původní váze, běháním za malou se dá zhubnout rychle, ale tělo už prostě není pevné.

V galerii se dozvíte, jak případně konečně zhubnout.

Snažím se, ale nestačí to...

Rozšířily se mi boky, mám silnější stehna a prsa mám zničená kojením. Cvičit nestíhám, jsem ráda, že večer padnu do postele a nabírám síly na další den. Manžel mi ale pořád říká, že jsem oplácaná a měla bych s tím něco dělat, a nejvíc mě kritizuje za prsa. Dokonce se neštítí mi ukazovat štíhlé ženy nebo naopak, když někde míjíme maminu jako jsem já, tak mi na ní ukazuje, jak jsem stejně „tlustá“.

Když jdeme po ulici, tak neustále slyším. Podívej se, ta je krásně štíhlá a nebo takhle vypadáš ty. A ukáže mi ženu, která má evidentně nadváhu, strie a celulitidu. Já mám ale 177 cm a 63 kg, a to přece není nadváha, mám tedy bohužel strie, ale pomerančová kůže pomalu mizí. Snažím se totiž hodně pít a masíruju se ve sprše. Jeho řeči mi ale nepřidávají a občas se přistihnu, že se sleduji v zrcadle a říkám si, že jsem asi vážně tlustá.

Nejvíc mu vadí moje prsa...

Pravdou je, že po kojení už nemám hezká prsa. Jsou malá, nejsou pevná a ještě jsou na nich vidět žilky. Partnerovi se taková ňadra nelíbí, dává mi to najevo. Když se milujeme, nutí mě být v podprsence, aby na ně neviděl. Do rukou je nevzal, ani nepamatuji. Mám strach, že si najde milenku a že budou má prsa důvodem k rozvodu.

Přemýšlím, co s tím? Na plastiku rozhodně nemáme, cvičením prsa už nespravím, kůže je vytahaná tíhou, když byla ňadra po porodu nalitá mlékem... Zkusila jsem chvíli chodit s kamarádkou do fitka, ale byla jsem pak strašně rozlámaná a malou ani pořádně neudržela v rukách, jak mne po posilování bolely. Partnerovi se také nelíbilo, že se musí sám o malou hodinu a půl postarat, než se já vrátím.

Ani on není idolem krásy!

Manžel navíc není žádný svalovec. V době mého těhotenství přibral a narostlo mu břicho. Jenže mně to nevadí! Rozhodně mu to nepředhazuju, dokonce mám pocit, že mu to tak i víc sluší... On svou postavu neřeší, prostě si pořídil nové kalhoty a je spokojen.

Já jsem byla vždy štíhlá. Před svatbou jsem hrála pravidelně s partou známých volejbal, milovala jsem vyjížďky na kole. Když jsem otěhotněla, šlo tohle všechno stranou a teď se mi nedaří na mé předešlé sportovní aktivity navázat. Nicméně pevné trojky  mi nic z toho stejně nevrátí. Samozřejmě, že i mne samotné se má nová prsa nelíbí. Mám problém sehnat dobře padnoucí podprsenku. Když se předkloním, tak bych z toho pohledu na visící prsa brečela. Říkám si ale, že je to zkrátka oběť za to, že je malá zdravá, dobře prospívá, ročním kojením jsem ji jistě dala víc, než kdybych ji v šesti týdnech odstavila...

Má tento příběh vůbec řešení?

Mrzí mne ale, jak se ke mně muž chová! Mám mnoho kamarádek, kterým se také po dětech změnila postava, ale ani jedné to partner nepředhazuje tak okatě jako mne! Manžel je tedy estét, vždy se mu líbily hezké ženy a i mne kdysi balil tak, že mi lichotil, jak jsem krásná a štíhlá jako proutek. To už je ale samozřejmě dávno minulost.

Co teď? Mám to s ním ještě nějak řešit? Nemůže si najít jinou? Podle mne neexistuje řešení, jedině, že si partner zvykne, ale to podle jeho reakcí asi nehrozí... Nechci ho opustit, mám ho stále ráda a je to otec mé krásné holčičky, nechci jí brát tátu...

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky