Zachránit vztah se můžete pokusit různými způsoby, více najdete v galerii.

Dobře se učila a už v šesti letech přečetla svou první knížku. Četba se pro ni stala velkou vášní. Vnímala jsem to pozitivně. Na rozdíl od jiných dětí nevysedávala u počítače, a protože neměla moc přátel, nevyžívala se ani v psaní SMS a na Facebooku. Po maturitě nastoupila na Filozofickou fakultu UK, přijali ji na první pokus, a vzápětí se zcela pohroužila do studia.

Tehdy mě začalo trochu znepokojovat, že ani na fakultě si Andrea nenašla přátele, s nimiž by trávila volný čas.

A pak se stalo něco, co jsem zpočátku považovala za zázrak. Andrea se seznámila s chlapcem, který chodil o dva ročníky výš. „Mami, ještě jsem nepotkala tak inteligentního kluka! Okruh jeho vědomostí je obdivuhodný. Nevěřila bych, že potkám někoho, s kým můžu mluvit o literatuře, o filozofii, probírat problémy společnosti. A navíc je moc hezký,“ dodala. Ta holka se zamilovala, došlo mi okamžitě, ale spolu s radostí se do mých pocitů vloudil i neklid. Je ta láska, která z dcery vyzařuje, vůbec opětovaná? Těšila jsem se na den, kdy mě Andrea se svým chlapcem seznámí, ale nikdy k tomu nedošlo. Naplánovaný oběd se nekonal.

„Stalo se něco?“ zeptala jsem se dcery. „Řekla jsem mu, že ho miluju! A on na to, že jsem pro něj jen dobrá kamarádka, se kterou si rozumí jako s nikým jiným! Jsem prý ta nejchytřejší holka, kterou poznal, ale miluje Lucii. Představ si to! Prsatou a nohatou trubku, která opakuje ročník! Úplně vypatlanou nánu!“

Vůbec mě nenapadlo, jak zklamání, které dcera prožívala, může vyústit. Nebýt toho, že jsem se vrátila z práce domů dřív, protože plánovaná porada se nekonala, už by Andrea nebyla. Našla jsem ji ve vaně s podřezanými žílami. V dopise na rozloučenou napsala asi tohle: Život prý pro ni už nemá cenu. Láska neexistuje. K čemu jí je to, že je chytrá, když přednost mají krásky bez mozku.

Andreu čeká dlouhá léčba na lůžkovém oddělení psychiatrické kliniky. Kde jsem udělala ve výchově chybu?

Marta

Odborník radí

PhDr. Petr Šmolka

Spousta rodičů se trápí otázkou, zda a kde udělali ve výchově potomků chybu. Pokus o sebevraždu je výrazem zoufalství, někdy i posledním voláním o pomoc, může však být též následkem hlubokých depresí. Paradoxem je, že to poslední, co by od nás potomci v podobných situacích potřebovali, je analýza příčin a sebemrskačská snaha odhalit naše výchovné prohřešky. Záměrná výchova ovlivňuje chování a prožívání našich dětí mnohem méně, než si občas namlouváme.

Za něco může dědičnost, výrazný vliv mají také osobní zkušenosti, působení vrstevníků, jakož i společenských norem. Andrea byla a je na svůj věk psychicky hodně zralá, sociálně je však naopak někde na úrovni počínající puberty. Čím méně se orientuje ve vtazích s okolím, tím intenzivněji je prožívá a tím dramatičtěji na ně může reagovat. Jejím vrstevnicím je už dávno známé, že i muži hluboce intelektuálně založení mívají tendenci vybírat si za partnerky dlouhonohé prsaté vypatlané trubky.

Andrea si nyní poleží nějaký čas na psychiatrii, dostane se jí potřebné terapie, asi v ní bude pokračovat později ambulantní formou. Podaří-li se paní Martě poskytnout jí bezpečné zázemí a bezvýhradné přijetí beze snahy pitvat minulost, potom pro svou dceru nemůže udělat nic víc a nemá si co vyčítat!