Muži se většinou před úklidem nebo vařením schovají, ale co když je žena ta, která nemá péči o domácnost v lásce a radši za ni připlatí? Tipy na spokojené soužití najdete v galerii!

Jako v pohádce

Svatba, jedno dítě a rozvod. To všechno jsem stihla do svých třiceti let. S osmiletým klučinou jsem zůstala sama, a i když jsem byla ze svého bývalého muže znechucená, na lásku jsem nezanevřela a tajně doufala, že jednou snad najdu toho pravého. Jako samoživitelka jsem si ale příliš vyskakovat nemohla a po době v manželství, kdy si mě ex hýčkal a mateřská byla jen pouhou kapkou do rodinného rozpočtu, se mi stýskalo. Mně i Ondrovi dopřával jen to nejlepší a dvakrát v týdnu k nám chodila hospodyně, která navařila a poklidila. Na mých bedrech byla jen péče o malého, hraní, spaní a nálety na kavárny s dalšími maminkami. Bohužel jsem tak dlouho zneužívala jeho dobroty a lavírovala na hraně poměrem s milencem, že mu nakonec ruply nervy a ze dne na den nás vyhodil.

Druhý pokus

Hledání toho pravého bylo nekonečné, ale po pár letech se konečně poštěstilo. Nebyl sice pohádkově bohatý, ale bez nižších nároků bych zůstala na ocet a Ondra bez náhradního tatínka. A tak jsem zalovila ve střední třídě a brzy se mi na prsteníčku třpytil zásnubní prstýnek. I podruhé jsem šla k oltáři v bílých šatech s dlouhou vlečkou, jen jsme se spokojili s vdavky na radnici a třetinou hostů. Ale nerada bych budila dojem, že mi záleží jen na penězích a muže jsem hledala proto, abych ulevila vlastní peněžence. Dalibora miluji a věřím, že nám to vydrží. Vlastně, myslela jsem si to. Teď si nejsem jistá vůbec ničím. Vím, že v prvním manželství jsem to byla já, kdo zničil vzájemnou důvěru, ale Dalíkovo jednání mě uráží a nemám pro něj vůbec žádné pochopení.

Za své

Jen jsem porodila a on musel po týdnu dovolené zpátky do práce, zůstala jsem doma sama a snažila se najít režim, jak dvě děti ukočírovat. Snad díky delší době bez partnera byl na mě Ondra hodně fixovaný a platil za milionové dítě, které nedělalo problémy. Mohla jsem se tak naplno věnovat malé Esterce. Jen se překulilo šestinedělí a já se se svou holčičkou naladila na stejnou notu, začala jsem vystrkovat růžky a zatoužila vyrazit ven. Jen co jsem syna vypravila do školy, vyparádila jsem sebe i malou a šly jsme mezi lidi.

Změna k lepšímu

Zatímco byl Dalibor v práci, já jsem mohla s kamarádkami vydechnout a probrat žhavé novinky. Znovu jsem si uvědomila, že úklid nebo vaření není pro mě. A tak jsem obětovala část svých peněz a najala si znovu paní na pravidelnou starost o naši domácnost. Manžel o tom nevěděl. Úzkostlivě jsem před ním novou skutečnost tajila. Jako bych podvědomě tušila, že by to neschvaloval. Ale těšilo mě, jak byl rád, že konečně nemá jen nedovařené těstoviny a místo steaku podrážku, ale poctivý guláš.

Odhalení

Poslední měsíce jsem ale pociťovala výrazné ochladnutí citů z jeho strany a pojala podezření, že se něco děje. A měla jsem pravdu. "Tohle není tvoje zásluha, viď?" Zvedla jsem obočí a pokusila se o nevinný a nechápavý výraz zároveň. "Nevím, kde tolik peněz bereš, doufám, že k nim přicházíš aspoň poctivě, ale místo vymetání kaváren bys mohla doma uklízet a vařit sama." Sklopila jsem hlavu a marně hledala argumenty. Do postele jsem se plížila jako zpráskaný pes. Bylo mi trapně. V noci jsem ale nemohla usnout a z hlavy mi nešla jedna otázka. Jak na to přišel? "Nedávno jsem se vrátil z práce dřív a nemohl jsem uvěřit vlastním očím, když jsem u nás narazil na paní, která nám utírala prach. Vše mi naštěstí rychle vysvětlila. Nechápu tvé jednání! Ty se necítíš trapně, že jdeš a půlku rodičáku odevzdáš ženský, co se neštítí a není líná přejet dvakrát v týdnu byt s mopem? Čekal jsem od tebe mnohem víc."