Viola: Brzy se nám narodí miminko, budeme se muset vzdát psího mazlíka

Čas pro sebe
Čas pro sebe
Zdroj: Shutterstock
Čas pro sebe

Chci mít přítele, psa i dítě. Příští měsíc rodím a muž se chce zvířete zbavit. Vůbec mu nedochází, jak je pro mě pes důležitý. Bude to boj, ale nevzdám se ho. 

V galerii najdete tipy, jak si vyšetřit chvilku času pro sebe. 

Člen rodiny 

Dva roky zpátky jsme si pořídili psa. Byl to můj velký syn. S rodiči jsem bydlela v malém bytě a psa mi nedovolili. Přítele jsem musela dlouho přemlouvat, ale nakonec neodolal. Vybírali jsme spolu rasu i jméno. Psík je roztomilý, poslouchá, neublížil by ani mouše a děti miluje. Přítel si ho oblíbil, ale odmítá se o něj starat. Když jsem si ho vydupala, jde péče o něj za mnou. Chodím ho venčit, platím pravidelné prohlídky na veterině, uklízím po něm. Muž dává od všeho ruce pryč. Miluji zvířata, nevadí mi to. Je to můj kamarád a udělala bych pro něj všechno na světě. 

Mezi chlupy

Problém jsou chlupy. Hádáme se kvůli nim skoro každý den. Jsem v devátém měsíci těhotenství a přítel je hysterický. Je to absurdní a z psích chlupů se u nás doma vyklubala obsese. S pupkem uklízím i několikrát denně, abych předešla další scéně. Přítel si ale pokaždé něco najde a hádka na sebe nenechá dlouho čekat. Odmítá jíst jídlo, protože v něm určitě najde chlup. Pro jistotu si vaří sám. Leze do skříní a kontroluje oblečení a ručníky, jestli na nich nenajde psí stopy. Nutí mě při práci v kuchyni používat váleček na oblečení. Je to k smíchu. Tak hrozné to u nás doma není. 

Celý den jenom vytírám a vysávám. Je mi psa líto. Přítel ho chce dát pryč ještě před mým porodem, aby se dítě v chlupech neválelo. Už má vyhlídnutou rodinku s domkem, kde by byl pes prý mnohem šťastnější. Láme mi to srdce. Už spolu skoro nemluvíme. Psa nedám! 

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky