V galerii najdete tipy, jak si pravidelně vyšetřit chvilku času pro sebe.

Posměch

Vím, že mě hodně lidí odsoudí, ale ani se tomu nedivím. Dlouho jsem se snažila zhubnout a dostat se na váhu, kterou jsem měla před těhotenstvím. Bez úspěchu. Nebyla jsem na sebe přísná a důsledná. Něco jsem si vysnila, ale dělala jsem pro to směšně málo. Časem mi začalo být malé oblečení a partner mi nadával, že umím jenom kynout, jsem tlustá a odporná. Pořvával na mě "špeku, buřte a prasnice". Urážel mě i před dětmi a ty se tomu smály. Nechávala jsem si to líbit. Věděla jsem, že má pravdu. Vždycky jsem se ale za rohem rozbrečela.

Extrém

Jednoho dne mi při pohledu do zrcadla bylo zle ze sebe samotné a řekla jsem si, že s tím musím něco udělat. Vytvořila jsem si plán a držela jsem se ho. Cvičila jsem, jezdila jsem na kole, běhala jsem, začala jsem chodit na plavání, změnila jsem jídelníček. Něco málo šlo dolů, ale ne dost. Přestala jsem jíst úplně a hubnutí se rozjelo. Kila ubývala a já nemohla být šťastnější. Bez pevné stravy ale nejde být pořád, a tak jsem pomalu uzobávala. Za každé sousto jsem cítila ohromné výčitky a šla jsem okamžitě zvracet. Trvá to už půl roku a nevím, jak z toho ven.

Sama sobě si připadám odporná. Jsem pořád unavená, mám zničené vlasy a nehezkou pleť. Myslela jsem si, že to sama zvládnu, ale šeredně jsem se spletla. Mám strach, že mě zavřou na psychiatrii. Když se přiznám, manžel se mi bude zase vysmívat a děti se stydět.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.