Bez závazků
Kdysi dávno jsem byla zamilovaná do jednoho pitomce. Přehnal to, začal pít, hrál automaty a propadl drogám. Málem mě to pohltilo taky. Naštěstí jsme se včas rozešli. Milovala jsem ho a zlomilo mi to srdce. Od té doby jsem nedokázala projevit emoce, stal se ze mě bezcitný člověk. Naháněla jsem chlapy a po pár schůzkách je poslala k šípku. Měla jsem pocit, že už se nemůžu nikdy doopravdy zamilovat. Několik let jsem byla jako utržená ze řetězu. Zábava, párty, hudba, spaní venku. Žila jsem mimo realitu. Dostala jsem se na kraj společnosti a pořídila si psa.
Nový začátek
Neřešila jsem, co bude za rok ani druhý den. Bylo mi všechno jedno. Když se mě někdo zeptal na děti, vypěnila jsem. Nechtěla jsem je. Dnes mám doma dvouletou holčičku a je to celý můj svět. Všechno v mém životě se otočilo správným směrem a je ze mě zodpovědná matka. Už tři roky jsem nesáhla na drogy a nevzala jsem do ruky sklenici s pivem ani s tvrdým alkoholem. Nechodím na akce a odstřihla jsem se od lidí z dob temného období. Všechno se mi zhnusilo a do minulosti se dívám s odporem.
Dřív mě lidé odsuzovali za to, že jsem opilka, dnes je jim proti srsti odmítání alkoholu. Všechno je špatně. Můj názor je ale ten, že když má žena dítě, měla by se mu věnovat. Dokázala jsem si dát život do pořádku. Mít zdravé a krásné dítě, chlapa a střechu nad hlavou - tomu se nevyrovná nic na světě.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
