V galerii najdete 12 kroků vedoucích k záchraně vztahu.

Manžel je okouzlující muž. Vtipný, chytrý, velmi vzdělaný, navíc fešák, překypuje šarmem, a jakmile se ocitne ve společnosti, soustředí na sebe veškerou pozornost. Právě proto mě také před 10 lety zaujal.

Než se nám narodily děti, žila jsem jako v pohádce. Manžel mě zahrnoval dárky, nosil mi kytky, stále něco vyprávěl a rozesmával mě až k slzám. Jeho lásku a pozornost jsem nadšeně opětovala, ale po příchodu potomků jsem mu už nemohla věnovat tolik času. Ne že by mi něco vyčítal, s péčí o děti a o domácnost mi pomáhal, ale jeho šarm se vytrácel. Už jsme si tolik nepovídali, ostatně já, zavřená doma s dětmi, jsem moc pozoruhodných témat k hovoru neměla.

Děti nastoupily do školy, já do práce, ale náš manželský život se nezměnil – z manžela se naopak začal stávat bručoun. Že by na něj dolehla krize středního věku? Ale pak jsme byli pozvaní na manželovu firemní párty. Byla jsem ráda, už dlouho jsme si nikam nevyšli. Sotva jsme se na večírku objevili, manžel výrazně pookřál. Byl náhle vtipný, šarmantní, sršel humorem, oči mu zářily, pusu od ucha k uchu. Doslova se v tom přívalu přízně bahnil!

Byl to zase on, bohužel ne se mnou, ale s kolegy a zejména s kolegyněmi. Ty se přímo rozplývaly. Lichotily mu, culily se, vtíraly se, a manžel jen vrněl. Připadala jsem si jako trubka. Občas se mnou ze zdvořilosti prohodil pár slov některý z manželových kolegů, zato ON, můj někdejší idol, si mě ani nevšiml.

Cestou domů jsem mlčela jak zařezaná a druhý den po večeři jsem se manžela zeptala, proč už si nepovídá se mnou, kam zmizel jeho humor, jestli se doma nudí…

Díval se udiveně a pak pravil: „Ale já si chodím domů odpočinout, a ne dělat show!“ Tak nevím…

Jarmila, Ústí nad Labem

Odborník radí

PhDr. Petr Šmolka

Jarmilin příběh mi přivolal pár vzpomínek, jedna je hodně úporná, byť je stará už asi 40 let. Dějištěm byl letní tábor studentek FF UK. Zhruba 200 mladých děvčat a mezi nimi nás pár jejich kantorů, včetně pozdějšího sportovního redaktora ČT. Tehdy čtyřicátník se zřetelným bříškem.

Pěší výlet na nedaleký hrad, bezmála 35 °C, pánové do půl těla, studentky též jen spoře zahalené. Zatímco budoucí sporťák vyrazil se skupinkou děvčat napřed, my ostatní se drželi v ryze pánském houfu.

Po necelém kilometru na nás počkal, děvčata nechal jít a s úlevou konstatoval, že může vydechnout; ještě před chvílí myslel, že naposledy.

Dokud šel s nimi, snažil se totiž tak usilovně bříško zatahovat, že se začínal dusit. Takže, milá paní, nevyčítejte manželovi jeho bručounství.

Přece nechcete, aby se vám udusil! Nejste zdaleka jedinou, kdo spojil svůj život zároveň s dr. Jekyllem a s panem Hydem. A v té společnosti se klidně odvažte i vy. Třeba by zíral!

Autor: Eva Hirschová

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.