Cesta oklikou

Herečka Marie Rosůlková ztvárnila desítky vážných i komediálních rolí a divákům se pod kůži dostala díky své schopnosti parodie a způsobem zahrát ješitné paničky i vřelé babičky. Narodila se v roce 1901 do rodiny ševce, ale možnost studií dostal její starší bratr. Chtěla se věnovat herectví a nastoupit na pražskou konzervatoř, ale rodinný rozpočet to neumožňoval. Nastoupila na plzeňskou dvouletku a po studiích pracovala ve filiálce pozemkové banky. Po večerech ale stejně odbíhala k ochotníkům a snažila se u divadla zaháčkovat. Díky soukromým lekcím u Marie Laudové - Hořicové se jí to podařilo a ve dvaceti letech se rozhodla stát se profesionální herečkou.

A není se čemu divit, její otec se sice živil opravami obuvi, ale srdce hořelo láskou ke zpěvu, poezii a divadlu. Dokonce zpíval v Prodané nevěstě, kde potkal svou ženu Rozárku.

Stále výš

Ze začátku se podepisovala jako Mary Rosůlková a prošla mnoha divadly. Jejím domovem se na čas stalo plzeňské Městské divadlo, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, Divadlo Vlasty Buriana, brněnské Zemské divadlo, Vinohradské divadlo v Praze i Činoherní klub. Z malých a nevýrazných rolí se velice rychle propracovala k velkým a charakterním rolím v konverzačních hrách, kde měla spoustu prostoru. Roky se snažila dostat do filmu, ale nedařilo se jí a pro diváky i veřejnost byla dlouho zaškatulkovaná jako divadelní herečka. Skutečnou kariéru před kamerou rozjela až s nástupem normalizace.

Dráha

Marie Rosůlková se vdala jen jednou. Stal se jím její herecký kolega Jarmil Škrdlant. Když ale získala angažmá v Plzni, zapomněla na manželství a přestěhovala se do bytu ke svému bratrovi. Vystudovaný kněz měl ale rozdílnou povahu a často jí vytýkal světské radosti jako kouření, které si Marie neodepřela. Mohlo by se zdát, že žila jako asketa, ale opak je pravdou. Hýřila vtipem, byla plná energie a s nadsázkou sobě vlastní rozdávala životní moudra. Jedinou láskou po zbytek jejího života zůstalo herectví. Byla sice oblíbená a rok od roku obsazovanější, ale po celý život se krčila ve stínu slavnějších vrstevnic. Nikdy nedostala tolik příležitostí jako její kolegyně Adina Mandlová, Lída Baarová, Nataša Gollová nebo Hana Vítová.

Meryčka, jak jí říkali, zemřela tři roky po svém bratrovi 15. května 1993. V srdcích diváků ale žije dodnes nejen díky roli akční babičky z Takové normální rodinky.