Nahlédněte do galerie a připravte se na změny, které vás po porodu neminou.
Štěstí v neštěstí
Před pár měsíci jsem se stala pyšnou maminkou. Porodila jsem krásnou a hlavně zdravou dcerku. Bohužel každý den brečím. Ne kvůli dceři, může za to změna ve vztahu mezi mnou a partnerem.
Dcera vs. matka
Dřív jsme si celé dny povídali, vyznávali si lásku, popichovali se. Ráno jsme si přáli dobrý den, večer dobrou noc, na přivítání se políbili a usínali jsme v objetí. O té doby, co jsem s malou doma, náš vztah hodně ochladl. Jsem moc ráda, že je pro přítele dcera na prvním místě, ale po porodu mě odsunul na druhou kolej. Nechápe, že mi chybí. Chci ho cítit vedle sebe, chci být milovaná a chtěná.
Role
Celé dny se jen mazlí s dcerkou, sedí u her nebo televize, telefonuje s rodinou a kamarády nebo spí. Když už něco na můj účet prohodí, je to ponižující „dej jí prso“! Už mi dokonce naznačil, že nemá zájem o sex. „Nepotřebuju to, už jednu princeznu mám a to mi stačí.“ Mrzí mě, že všechna láska skončila porodem. Teď jsem jen kuchařka, pradlena, uklízečka a chůva.
Marná snaha
Nechtěla jsem to tak rychle vzdát a přes týden mu připomínala, že toužím po polibku. Ničeho jsem tím nedosáhla. Vleze do postele, otočí se zády ke mně a usne.
Chci toho tolik? Je těžký mě obejmout a dát mi pusu? Nejsme spolu dlouho a na takové chování nemáme věk.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
