Ženicha jest nutno prověřiti! Kdo a jak to před sto lety dělal

Prohlédněte si všechny fotografie (25)

Pokud se na počátku 20. století dva lidé zaslíbili, měli jejich rodiče poplach. Museli jim totiž vysvětlit řadu věcí ohledně soužití s druhým pohlavím.

Sexuální výchova ve školách byla cosi neslýchaného, navíc se předpokládalo, že zejména žena vstupuje do svazku bez jakékoli intimní zkušenosti.

„V otázkách manželského a rodinného života především jest povolána matka nebo mateřská rádkyně, která nevěstu má poučiti o všech důležitých bodech, vše jí vysvětliti, ji povzbuditi, ale také varovati," uvádí kniha Žena, její krása a život pohlavní, která vyšla v roce 1920.

Také otec či poručník dívky se měl co ohánět. Musel posoudit vše, co se týkalo hmotné otázky včetně ženichových hospodářských vloh. „Prozkoumati má ve vší bedlivosti vše, aby předešlo se úmyslnému zatajování něčeho, co by mohlo manželství později zviklati. Samo sebou se rozumí, že otec při tom nesmí zapomenouti zkoumati i charakter ženichův, čehož nejlépe docílí častým osobním stykem anebo přeptá-li se u spolehlivých osob," radí autor knihy.

Obě strany by měly před sňatkem dobře posoudit charakter své náklonnosti. „Je-li láska ta pouze smyslná, nechť uváží, že vnady ty jsou pomíjející a co nastane potom, když odkvetou. Může se nerozlučitelné to pouto manželské pak shoditi, jako bychom shodili nepohodlný nám oblek? Nikdy, musíme je nésti až do hrobu, a že štěstí nám v tom nekyne, jest samozřejmé," varuje kniha a dodává: „Kdyby všichni snoubenci toto měli na paměti, kolik by ubylo nešťastných manželstev!"

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky