Nacházím drobnou útěchu v tom, že se s vámi podělím o příběh, který obrátil můj život vzhůru nohama. Je to vyprávění o lásce, zradě a vystřízlivění z pohádkového života, o kterém jsem si myslela, že ho znám. Všem změnila nečekaná pravda, která se přede mnou odkryla.

Když jsem se seznámila se svým manželem, bylo mi od začátku jasné, že jestli s ním chci být, musím se smířit s vidinou vztahu na dálku. Jeho práce ho na značnou část roku odváděla pryč a já jsem byla naprosto v pohodě s obětmi, které si udržení našeho vztahu vyžádalo. Vždyť pro mě to bylo snadné – vzdálenost mezi námi jako by nám neustále připomínala sílu našeho pouta a neochvějný závazek, který jsme sdíleli. Alespoň to jsem si namlouvala…

Nejezdí jen za prací, ale i za jinou ženou

Bohužel jsem netušila, že za fasádou oddaného partnera skrývá můj partner tajemství, které otřese základy naší lásky. Až se najednou pravda ukázala a dorazila s tíhou tisíce rozbitých snů - zjistila jsem, že partnerovy cesty do Švýcarska nejsou jenom pracovní; v sousední zemi si paralelně udržoval vztah s jinou ženou!

Ve chvíli, kdy jsem vše zjistila, se mé srdce roztříštilo na milion kousků. Ovládl mě zmatek, hněv a hluboký smutek. Jak mohl člověk, kterého jsem milovala celou svou bytostí, vést tajný život plný podvodů? Jak jsem si mohla nevšimnout? Jak jsem mohla být tak… blbá?

Zatím jsem se nedokázala rozhodnout, jak s tímhle zjištěním naložit. Logicky se vše zdá být jasné – podvedl mě, tak ho opustím! Jenže ve chvíli, kdy na to byť jen pomyslím, jímá mě hrůza. Co bez něj budu dělat? Moje srdce prostě pořád ještě zůstává přilepené ke vzpomínkám, které jsem si s ním vytvořila, pořád se zmítá láskou, kterou jsem k němu vždycky cítila.

Nevím, jestli ho dokážu opustit

Odpoutat se od vztahu poznamenaného zradou mi aktuálně připadá jako nepřekonatelný úkol. Strach z toho, že ho opustím, mě svírá ve svém neúprosném sevření. V myšlenkách mě trápí otázky, co by kdyby, přetrvávající pochybnosti a vzpomínky na vše, co jsme spolu prožili.

Připomínám si, že láska by nikdy neměla být synonymem bolesti a podvodu. Zasloužím si snad lásku, která je upřímná, pravdivá a postavená na základech neochvějné důvěry. Dlužím to přece jenom sama sobě. Přesto mě ale představa, že budu sama, naplňuje nevýslovnou hrůzou. Možná bych by proto bylo lepší mu prostě odpustit a smířit se s tím, že nikdo není dokonalý. Nevím. Snad mé rozhodnutí, co bych měla dělat, uzraje časem. Zatím jsem se k ničemu neodhodlala.

*Jméno bylo změněno z důvody ochrany soukromí.

Související články