Daniela: Můj partner utíká k jiným ženám, se mnou se prý nedá ani mluvit

Partnerské hádky nahraďte klidnou komunikací.
Partnerské hádky nahraďte klidnou komunikací.

Mám ráda svého muže, ale v poslední době se často hádáme. Bývá to kvůli banalitám, ale nakonec to přeroste v hádku, kdy si začneme vyčítat všechno možné. On mi vyčítá, že jsem vztahovačná. Že mu skáču do řeči a nikdy ho nenechám domluvit. Že musím mít za každou cenu pravdu a poslední slovo. Že jsem útočná.

Podle našeho návodu v galerii, můžete zjistit, zda má partner milenku!

Já mu vyčítám, že skoro přirostl ke svému mobilu. Chtěla bych si povídat, ale on se věnuje svému přemoudřelému mobilu. Vyčítám mu, že nikdy nepřijde včas k jídlu. Už na něj ani nečekám a najím se sama. Manžel se přihrne ke stolu, až když je jídlo studené. Kolikrát jsem mu říkala, že mi to vadí, že společné jídlo je pro vztah důležité. Je mu to asi jedno a jede si po svém.

Víc než se mnou si v poslední době povídá s mojí švagrovou, manželkou mého bratra. Když k nim přijdeme na návštěvu, začnou si povídat, jako bych tam ani nebyla. Brácha se hovoru taky moc nezúčastní. Má v ruce svůj chytrý mobil a čte si zprávy. Připadám si jako páté kolo u vozu. Chci jít domů – a manžel řekne: „Tak jdi, miláčku. Já tu chci ještě zůstat.“ Už párkrát se stalo, že přišel až v pět ráno. Nenapsal ani SMS, že se vrátí pozdě, a já nemohla usnout strachy. Co když se mu něco stalo? Ale on byl v pohodě, prostě si povídali. Oba to potřebovali, vysvětloval.

Manžel si se švagrovou píšou SMS a občas zajdou na oběd. Beze mne. Vadí mi to, sama sobě přiznávám, že žárlím. Když si s ním chci na toto téma promluvit, obviní mě, že jsem hysterka. Prý nemluvím, ale hned útočím. Někdy má asi pravdu, neumím moc ovládat své emoce. Bojím se, abych nepřestala mít svou švagrovou ráda. Bojím se, aby mě nepřestal mít rád manžel. Posledně mi řekl: „Denně ti dávám najevo, jak tě mám rád. Ale pro tebe je to pořád málo. Co vlastně chceš?“

Je pravda, že důkazy vzájemné lásky tu pořád ještě jsou. Přemýšlím o tom, kde dělám chybu. Totéž chci po manželovi, ale on mi na to řekne, že chyby nedělá! Nevím, jak mám vést debatu, aby se nezvrhla v hádku a vzájemné obviňování.

Asi by to věděla švagrová, když si spolu tolik povídají, ale ta mi to neřekne. Nebo možná řekne, kdybych se zeptala, ale nejspíš se toho bojím. Bojím se, že bych zas neukočírovala emoce a zase se pohádala.

Daniela, České Budějovice

Odborník radí

PhDr. Petr Šmolka  

Mám pocit, že za mnohá trápení může onen nešťastný zvyk žít v heterosexuálních vztazích. Muži a ženy jsou skutečně odlišné živočišné druhy. Jeden má výrazně vyšší potřebu jen si posedět a popovídat, a také je rád nejen činy, ale i slovy ujišťován, že je milován. Ten druhý je v obou ohledech rezervovanější. Možná by si i popovídal, jen má pocit, že jaksi není o čem. A navíc se mnohé hovory snadno promění v hádky. Tak se raději utíká do svého světa, k mobilu a vychladlým večeřím. V naději, že si je sní ve větším klidu než při společném stolování.

Oba dle všeho soupeří o pozice – kdo bude mít navrch, a kdo se podvolí. V kontaktech se švagrovou mu nic podobného nehrozí. Švagrová ho neopravuje a nemá potřebu řešit s ním, jak to mezi nimi vlastně je. V tom by si z ní mohla vzít Daniela příklad. Občas by se ho mohla pokusit přistihnout při něčem, co udělal dobře, a patřičně jej ocenit. Na opakující se kritiku jsme zákonitě alergičtí. Pokud se chceme jakékoli alergie zbavit, vyhýbáme se kontaktu s alergenem, v daném případě s manželčinou kritičností. Možná by pomohla i návštěva manželské poradny. Dokud je ještě čas. Zdá se totiž, že se přese všechno stále mají rádi!

Další články

Lu Gregorová

Trend: Fitko v obýváku

Nepotřebujete permanentku, nemusíte bojovat s rezervačním systémem v přeplněném fitku. Stačí vzít do ruky ručník nebo karimatku, lahev s vodou a…

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky