Společná domácnost skrývá mnohá rizika. Dávejte si pozor na rozdělení prací i rozpočet. Jedině tak se nedostanete do pasti. Další tipy najdete v galerii!
Růžové brýle
Žiji s manipulátorem a psychickým tyranem. Asi je jen otázka času, kdy se z něj stane opravdový agresor a použije i fyzické násilí, protože mi smrtí a pěstmi už mnohokrát vyhrožoval. Máme spolu malé dítě, ale manželé naštěstí nejsme. Chtěla jsem od něj odejít, ale vždycky jsem uvěřila jeho slibům, že se změní, uvědomí si chyby a napraví je. Byla jsem hloupá, když jsem mu tolikrát uvěřila, ale mohla za to láska. Pochopí mě jen ženy, které domácí násilí zažily. Víc než jeho ale miluji své dítě a uvědomila jsem si, že je lepší rozbít rodinu a nevychovávat dítě s manipulativním otcem a nešťastnou matkou. Chci od něj nadobro odejít a být spokojená a volná. Mám ale ohromný strach ze soudu. Neumím si představit, že by v našem případě fungovala střídavá péče, dítě je navíc mladší tří let. Nebuďte jako já a otce svých dětí si vybírejte opravdu pečlivě. Kateřina
Bez pomoci
Přítel už několik let kouří marihuanu. Když tomu tak není, je nervózní a agresivní. Občas se tak stalo, že na mě vztáhl ruku. Vrátila jsem se s prckem z menší dovolené a byla jsem unavená. On byl v ten čas pít s kamarády. Slíbil, že se postará o malého a uvaří oběd, abych si mohla odpočinout. Ráno jsem vstala, udělala jsem snídani a kolem desáté se šla natáhnout. Syn spal a on mě pořád obtěžoval, jestli spím, ať jdu nakoupit nebo něco dělat. Odpověděla jsem, ať je oběd připravený přesně na posledne kvůli dítěti. Místo toho ale zase seděl u počítače a hrál hry. Když ani jeden z nás neuvařil, řekl, že si dá chleba. Začal na mě křičet, že jsem všechno sežrala a proč není v lednici nastrouhaný sýr? Začala smršť nadávek. Zeptala jsem se, jak a proč se mnou tak mluví. Řval a vzal na mě vařečku. Brečela jsem, ale natahoval po mě ruku, házel se mnou, dával mi ruku přes pusu. Bála jsem se. Nakonec na mě vzal nůž a zařval, ať vypadnu z jeho bytu. Že stejně všechno platí on a dokonce jsem na něm nedávno vyprosila nové boty. Přes prsa mám modřiny, jsem psychicky na dně a nevím, co dělat. Mám, kam jít, ale je to moc daleko a já se bojím. Jsem zoufalá. Nechci vzít prckovi tátu a nedokážu udělat první krok. Vlastně ani nemám peníze. Adriana
Záchranná stanice
Jsme s přítelem 2 roky a máme půlroční miminko. On rád popíjí, ať doma nebo s kamarády v hospodě. Jsem na malého sama a on si chodí domů jen lízat rány jako zraněný kocour, najíst se, vybouřit při sexu a ujistit se, že jsem doma. Už několikrát mě v opilosti vyhodil z bytu i s malým. Pokaždé jsem mu ale odpustila a vrátila se. Nedávno přišel z hodpody kolem půlnoci, vytáhl mě z postele a použil proti mě fyzické násilí. Nevím, co to způsobilo, ale v životě jsem neměla takový strach. Za všech okolností jsem ho milovala, ale po tomto zážitku si nejsem jistá, jestli mu i nadále dokážu věřit celým svým srdcem. Nevím, co mám dělat. Máme si ještě promluvit a odpustit mu? Nebo vztah ukončit a jít od sebe? Je ještě jiná možnost? Sylva
Psychické dno
Nesmím nic. Když jdu ven, podezírá mě, že naháním jiné mužské. "Pro jistotu" mi malou zásadně nehlídá a já jsem s ní celý den i noc. Doma mě partner jen uráží, shazuje, ponižuje, podsouvá mi, že jsem nula. Několikrát mě fyzicky napadl a řešilo se to přes sociálku. Dřív jsem byla holka od rány, která si nenechá nic líbit, ale vedle něj se cítím bezmocná, bez energie, bez chuti do života. Už mnohokrát jsem mu odpustila a stejně se ke mně chová jako ke kusu nadru. Chci odejít hlavně kvůli dceři, ale nevím, jak na to. Pravidelně mi vyhrožuje, že mi malou sebere, protože sama nic nemám. Má pravdu. Nemám kam jít, jsem na mateřské, dcera je ještě malička a nemám hlídání ani peníze. Nemám ve svém okolí nikoho, kdo by mi pomohl. Nepiju ani neberu drogy, starám se o malou a jsem na všechno sama. Bojím se, že když do toho šlápnu, ve finále přijdu o všechno, i o dceru. Jsem na dně, nechci trápit sebe ani moji holčičku. Kdybych o ni přišla, hodila bych si mašli. Je totiž jediná, koho mám. Líba