Některé vztahy vyčpí, jiné stojí za záchranu. Způsoby, jak na to, najdete v galerii!

Ideál versus pohodlí

Manželství s Viktorem není ideální, ale je otcem mých dětí a dokáže nás zabezpečit, v posteli jsme si dokázali vyjít vstříc. Každý jsme si do jisté míry žili po svém, ale s jistotou, že se každý den sejdeme doma. Ani jeden z nás by nejednal za zády toho druhého a neohrozil rodinu. Ta byla vždy na prvním místě. Ale netrpěli jsme na dlouhé večery a nekonečné diskuze. I když naše manželství nezapadalo do běžných tabulek a bylo našim příbuzným a známým trnem v oku, neměla jsem v úmyslu ve svém osobním životě něco měnit.

Negativní změny

Problém nastal ve chvíli, kdy změnil práci. Nový a mnohem mladší kolektiv ho formoval k obrazu svému a ne zrovna v dobrém slova smyslu. Pro čtyřicátníka se opravdu nehodí, aby se snažil dohnat ztracené mládí a následoval své nové přátele za hranice důstojnosti a vlastního komfortu. Navštěvoval posilovnu a hnal se za většími svaly, několikrát do týdne se zdržel s kamarády v hospodě, změnil styl oblékání. Všechno by se dalo přehlédnout, ale když rapidně změnil politické cítění, navštěvoval protestní akce a začal agitovat za strany, kterými dříve opovrhoval, bylo to zlé.

Na stejné vlně

Málokdy zbyl čas na horlivé diskuze, politika tak byla na samém konci mého zájmu. Myslela jsem si své a svůj názor ostatním nevnucovala. Beztak názor jednotlivce postrádá ambice na změnu. Bohužel mě Viktor začal "terorizovat" svými postoji, které považoval za neotřesitelné a měl je posvěcené svými kumpány. Neustále mi podsouval, co si mám myslet.

"To si nemyslím. Nemám pochopení pro tyhle daňové machinace. Byla bych nejradši, kdybychom debaty o těch figurkách vynechali a soustředili se třeba na děti." Vzteky málem puknul. Osočil mě z ignorace základních lidských hodnot a snesl na mě smršť ponižujících nadávek.

Zkouška ohněm

Na firemní akci se mi moc nechtělo, ale na podpoře manžela jsem si vždy zakládala. Vytáhla jsem ze skříně své nejlepší šaty a snažila se po boku manžela dostat jeho kolegy na svou stranu. Snad by se mi to i podařilo, ale Viktor začal vytahovat z rukávu kostlivce posledních dnů a po pár panácích tvrdého alkoholu se do mě bez skrupulí slovně opíral.

"Ta rudá na šatech je víc než výmluvná. Třešně za uchem a byla bys dokonalá." Byla jsem v obležení arogantních chlapů, kteří si zvyšovali ego tím, že se strefovali do ženy a názorů, které se neslučovaly s jejich postoji. Bylo mi smutno. Za ten večer dostalo moje sebevědomí přímý zásah. Upřímně jsem litovala nás oba, že se mezi takovými lidmi cítí Viktor příjemně a vyhledává jejich společnost.

Na místě

Rozvod není na pořadu dne, hádkám se vyhýbám jako čert kříži a jen tajně doufám, aby nepřišel s dalším názorovým vrtochem a nechtěl ho se mnou rozebírat. Nesoulad, který se před námi valí, jen tak nezmizí. Mám ale v úmyslu dělat, že neexistuje.