Vkročíte do supermarketu a očima přejedete regály s ovocem a zeleninou. Jablka jsou kulatá, nablýskaná a jako z pohádky o Sněhurce, papriky vypadají na chlup stejně a mrkev se blíží velikosti policejního obušku. Povadlá rukola je v akci a z druhé strany svítí cedule "BIO" nebo "Vyrobeno v Česku". Konečně se takové produkty dostaly mezi dováženou zeleninu, ale je nutné dělat z toho hrdinský epos?
Vyplatí se
Saláty (ledový, římský, dubový, polníček, rukola, špenát) lákají hmyz, slimáky a spoustu jiných škůdců, bez chemie se tak pěstitel většinou neobejde. Pokud zvolíte biokvalitu, dopřejete si křupavé listy a mnohem intenzivnější chuť. Cena za zelené listí se sice výrazně zvýší, ale dostanete do sebe jen vitamíny bez přídavku nebezpečných látek.
Stejně tak jsou na tom jablka nebo okurky, které jíte většinou se slupkou nasáklou pesticidy. Ideální by bylo mít vlastní úrodu nebo sadaře. Taková jablka způsobí explozi chuťových buněk. Kožuchy nebo Jaderničky patří mezi nejchutnější.
Kořenová zelenina je chudá na obsah vody, každý chemický postřik se tak zažere hluboko do plodu. A těžko se ho zbavíte. Mrkev, celer nebo tuřín v biokvalitě má mnohem výraznější chuť, ať sladší nebo říznější.
Nehoří
Stokrát zmiňované citrusové plody nejsou horkým kandidátem na nejvyšší kvalitu. Chemické ošetřující přípravky málokdy proniknou silnou slupkou k dužině. A pokud, tak v zanedbatelném množství, které naše zdraví neohrozí.
Snadné řešení
Biokvalita potravin rozděluje společnost na dva znesvářené tábory. Nabízí se ale jedno východisko. Spíš než polemizovat nad tím, jsou-li okurky z Makedonie v pořádku, soustřeďte se na sezónní suroviny.
