Největším soupeřem hraček je nyní tablet. S ním už psychologové tolik spokojení nejsou. Jejich prodejci se samozřejmě snaží lákat ke koupi slogany jako Úžasný dárek, který zabaví a zároveň naučí vaše děti či Ideální pro rozvoj vašich dětí, aby z nich udělali hit. Ovšem vědci z Jižní Koreje, jedné z digitálně nejvyspělejších zemí světa, už sledují negativní účinky těchto hraček. „Příliš časté používání chytrých telefonů a herních zařízení překáží rovnovážnému vývoji mozku,“ nechal se před časem slyšet doktor Bjun Gi-won z Centra pro rovnováhu mozku v Soulu. To prý vede ke snížení schopnosti soustředění a paměti. Nadšení nesdílí ani německý vědec a esejista Manfred Spitzer, autor knihy Digitální demence s podtitulem Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. V Německu i anglosaském světě publikace vzbudila mimořádný ohlas, letos vyšla i u nás. Je pravda, že autor mnohdy až moc kritizuje, paušalizuje a omílá předvídatelné, ale určitě není zcela mimo. Z pozice neurologa upozorňuje, že mozek dítěte se rozvíjí ve chvílích, kdy navazuje reálné sociální vztahy, a že je důležité, když se učí počítat na prstech a psát rukou. Ne vše lze také - byť zábavnou formou - vyťukat na tabletu.
Asi nejlepší je přistupovat k této otázce střízlivě. Od tabletů bychom děti zcela izolovat neměli. Vidí ho u dospělých a logicky mají potřebu napodobovat. Pokud si na něm občas hrají závodní simulátor, proč ne. Na druhé straně by si měly hrát a stavět s reálnými nástroji, aby si udržely dobrou motoriku a rozvíjely svou zručnost. Moderní technologie jim rozhodně nenuťte zbytečně brzy. Jasně, už ve třech letech se váš kluk na tabletu prokliká s přehledem do kterékoli aplikace, ale věřte, že tím to končí. Děti by měly mít přístup k počítači až ve chvíli, kdy je jisté, že ony ovládnou počítač, a ne naopak. A to je obvykle na druhém stupni základní školy.
ZABAVIT I NAUČIT
A co z klasických hraček by mohlo zaujmout? U dětí do tří čtyř let módní vlny nehrají důležitou roli, rodiče vesměs nakupují to, co se jim zdá vhodné, co jim poradili prodejci nebo kamarádi. Trendem posledních let je kupovat batolatům hračky, které se jim budou nejen líbit, ale něco je také naučí.
KDYŽ PANENKY, TAK S PŘÍBĚHEM
V katalozích s hračkami se pro dívky samozřejmě nadále objevují různé panenky. Malé holčičky zajímají ale především ty, které se odvíjejí od pohádky nebo mají příběh. Příkladem jsou úspěšné princezny Anna a Elsa z oblíbené Disney pohádky Ledové království. „Ve filmu nakonec zachránily samy sebe i celé Ledové království a nalezly společné přátelství, které už nic nezlomí. Oslav to spolu s nimi. Princezny jsou oděny v krásných třpytivých šatech,“ uvádí se v reklamních textech.
MOŘE HRAČEK. CO S TÍM?
Vzhledem k šíři sortimentu už moc neplatí, že určitá hračka je totální hit a musí ji mít každý. Skladba „vybavení“ dětských pokojíčků se liší v závislosti na prostředí, ve kterém se dítě pohybuje, na kamarádech a nemálo na tom, jak jsou zaměřeni rodiče. Společný je ale trend, že naše robátka jsou hračkami doslova zavalena. Důvody mají už delší historii: použití moderních syntetických materiálů po 2. světové válce k výrobě panenek a dalších hraček spustilo jejich masovou produkci.
A díky konkurenci nejsou ve vztahu k cenám služeb a potravin vlastně tak drahé. Pěkného angličáka seženete za padesát korun, v podstatě za cenu lepší zmrzliny. A i když se rodiče chtějí náporu ubránit a nakupují s rozumem, babičky, dědečkové, tety a kamarádi další hračky v dobrém úmyslu neúnavně nosí dál. Člověk se tomu prostě nevyhne.
V této souvislosti se říká, že dříve si děti hraček mnohem více vážily. Jak s tím tedy pracovat, aby si potomek hraček vážil? Mají se třeba nenápadně „vyhazovat“?
„Dítě by mělo vědět, že si nad svými hračkami musí udržet samo přehled,“ radí dětská psycholožka Mgr. Hana Krejsová. „Ve chvíli, kdy se ztrácí v tom, kde která hračka je, a nedbá na to, kam si hračku uloží, ztrácí k nim vztah. Než nenápadné vyhazování tedy spíše doporučuji vyhazování veřejné - ,Musíme hračky protřídit, už ani jeden z nás neví, kde co je, a se spoustou z nich si nehrajeme‘. Hračky pak nemusí mířit do popelnice, ale k babičce, na půdu, ke známým s mladšími dětmi, do dětských heren a rodinných center, školek, vlastně kamkoli, kam samo dítě uzná, že tam budou ti, kteří hračky potřebují a vyhrají si s nimi. A v nakupování i třídění toho množství hraček opět platí princip popsaný výše - ,Máš deset autíček, další už nekupujeme‘ nebo ,Nech si tři, která se ti líbí nejvíc‘. Výborné je také vést děti k tomu, že ne vše je nutné koupit, mnohé věci si také můžete společně vyrobit. O to větší hodnotu pak mají.“
DĚTI HNUS NECHTĚJÍ
Další problém: jak určit, která hračka je pro dítě vhodná, nebo naopak rozhodně škodlivá? Naše ratolesti mají touhu napodobovat dospělé. Připravují se tak na svou úlohu v budoucnosti. Možná proto se má za to, že nejoblíbenější hračky u dívek jsou panenky a kuchyňské vybavení. V poslední době se ovšem také chlapci zajímají o různé sporáky, pánvičky, talíře, napodobeniny zeleniny apod.
Na trhu jsou k dispozici i výrobky až poněkud vulgární a nechutné. Vybízejí třeba k vytahování nudlí z nosu, mačkání jakéhosi slizu apod. Ovšem ačkoli tyto „hračky“ měly šokovat a jít kvůli tomu na dračku, ve skutečnosti o ně není velký zájem. Stejně tak „postavičky“ svrab, žaludeční vřed, opar… Ty se nakonec zařadily mezi předměty, které si kupují hlavně dospělí třeba jako žertovný dárek.
Naproti tomu snad věčná hračka je plyšák: je velmi oblíbený a nemálo se jich najde snad v každé domácnosti. Dítě si přitom zamiluje zpravidla jedno až tři plyšová zvířátka, která s ním spí často v posteli i v pubertě. A nerozloučí se s nimi ani později.
Výrobci je také rádi odvozují od postav z kreslených a hraných filmů, jen je třeba se trefi t, co zrovna frčí. I když na druhé straně třeba český Krteček je pořád snad ve všech postýlkách. Spolehlivě už dlouhé roky konkuruje všem módním vlnám.
Minirozhovor
Skladba hraček by měla být co nejpestřejší!
Odpovídá dětská psycholožka Mgr. Hana Krejsová:
Pozorujete, jaké hračky v poslední době děti baví, které z nich jsou přínosné a jaké ne?
Z nepřeberného množství hraček, které dnes trh nabízí, lze určitě vybrat hračky velmi kvalitní, které pomáhají rozvíjet senzomotorické a grafomotorické dovednosti a kreativitu dítěte. Patří sem například korálky, písek, keramická hlína a další tvořivé hmoty. Hry a hračky jsou ideálním pomocníkem také k rozvíjení sociálních dovedností, logického myšlení a práce s emocemi - to vyžaduje ale především, aby si spolu s dítětem hrál dospělý. Nezastupitelné jsou v tomto ohledu stolní hry, ovšem i volné hraní s maňásky, panenkami, loutkami, které dovoluje dítěti přehrávat si situace z běžného života i pohádek, které jsou pro něj důležité, nerozumí jim a potřebuje je zpracovat. Skladba hraček by tedy měla být co nejpestřejší - třicet podobných autíček Hot Wheels či traktorů ho nikam ve vývoji neposune.
Populární jsou tablety. Jaké jsou jejich klady i zápory? A od kdy je taková „hračka“ vhodná?
Nedá se určit přesný věk, záleží spíše na typu her. Spousta má svůj smysl už v předškolním věku. Obecně lze říct, že rodič by měl každou hru sám prohlédnout a vyzkoušet, než ji začne dítě hrát. Za nevhodné nejméně do osmi let považuji všechny hry, které vybuzují agresivitu dítěte - jakékoli formy zabíjení nebo ubližování druhému.
Stejně tak jsou nevhodné hry, kde se vyžaduje velká rychlost a příliš často se mění frekvence obrazu. Ty mají zase velmi nepříznivý dopad na schopnost koncentrace, což se projevuje zejména ve školní výuce. Obecně by mělo platit, že doba hraní si s tabletem netvoří větší část doby, kterou dítě tráví doma. Nejvíce času by mělo strávit zejména v předškolním věku volným hraním. Postupně k tomu ve věku školním přibývají úkoly a kroužky, i tak by měl zbýt čas na volné hraní, a teprve za tím vším stojí tablet. Je to dobrý pomocník v rozvoji dítěte, ale nesmí se stát náhražkou za rodičovský kontakt a společnou hru. Z tohoto hlediska je také ideálním prostředkem ne zakazování tabletu, ale nabídka dostatečně široké škály aktivit, do kterých se tablet vejde jen na chvíli.
Hračky už od pravěku
V archeologických vykopávkách byly nalezeny převážně panenky, pak různá zvířátka a miniatury nástrojů. První vznikaly z kamenů, mušlí a hlíny. A protože se už v dávné minulosti děti brzy seznámily s válkou a násilím, objeveny byly také figurky vojáčků. Od středověku asi do 19. století bylo základní surovinou pro výrobu dřevo. Potvrzuje to třeba dřevěný model loďky z 15. století nalezený ve vykopávkách v Belgii.
1. Počítačové hry
Nejvíce dětí (28 %) se ve volném čase nejraději obklopuje počítačovými hrami. V největší oblibě je mají potomci mladých rodičů do 26 let věku. Nejméně se nechávají počítačovou technologií a internetem pohltit junioři pocházející z menších měst (10 %).
2. Lego
V Česku je Lego a jemu podobné stavebnice nejoblíbenější hračkou pro 20 % dětí. Ačkoli si s nimi hrají častěji chlapci, ani mezi dívkami se nejedná o neznámý pojem.
3. Tablety a chytré telefony
Podle průzkumu si tyto „hračky“ u nás nejvíce zamilovalo 12 % dětí a dá se očekávat, že toto číslo poroste. Podobně jako je tomu u počítačů, i s tablety a chytrými telefony si nejvíce hrají děti mladých rodičů do 26 let (16 %).
4. Venkovní hry
Aktivity a hry jako na babu či na schovávanou jsou nejoblíbenější pro téměř každé desáté dítě.
5. Panenky
S hračkami z čistě dívčího světa si hraje 6 % všech dětí.
6.-8. Deskové hry, figurky a hraní si na role
O šesté až osmé místo se rovnoměrně dělí deskové hry, hračky v podobě různých figurek a hraní si na role, jako například na školu či na rodiče. Všechny tři získaly shodně 4,5 % hlasů.
9.-11. Herní konzole, autíčka a plyšáci
S nimi si shodně hraje nejraději pouze 1,3 % dětí. Herní konzole jsou sice spíše hračkou moderní doby, avšak doplatily na rychlý pokrok a nástup počítačů, tabletů a chytrých telefonů.
12.-13. Karetní hry a naučně-vzdělávací stavebnice
Volí je nejraději jen necelé 1 % dětí. Při jejich hraní jsou odkázány na spolupráci dospělého. Po příchodu z práce však rodiče už nemívají na hraní energii a čas.