Bylo 18. dubna 2009 těsně před půlnocí. V domě č. 58 v Opavské ulici ve Vítkově na Opavsku spalo osm lidí, sedm dospělých a tehdy dvouletá Natálie. Rodina, která podle místního starosty nepůsobila žádné problémy, se o několik chvil později stala terčem útoku čtyř českých neonacistů.
Ohnivé peklo
První molotovův koktejl vletěl do obývacího pokoje, zbylé dvě benzínem naplněné zápalné lahve směřovaly do dalších oken. Nic netušící rodina se probudila do ohnivého pekla a prvním instinktem bylo ochránit nejmladší dceru Natálku. Z útoku si tři lidé odnesli těžká popálení - nejhůř na tom byla dvouletá holčička, která byla smrtelně popálena na 80 % těla. Její matka Anna Sivákova utrpěla popáleniny na 30 % těla a otec Pavel Kudrik měl popálená záda a končetiny. Dům lehl popelem.
Uctění Hitlerova narození
Za žhářství bylo na začátku vyšetřování zadrženo dvanáct osob, osm jich po výslechu propustili. Zbylé čtyři - Iva Müllera, Václava Cojocara, Davida Vaculíka a Jaromíra Lukeše obvinili z pokusu o vraždu s rasovým motivem. Česká Antifa v průběhu vyšetřování zjistila, že čtveřice obžalovaných patřila k extremistickým skupinám, jako je Národní odpor a Autonomní nacionalisté. Činem chtěli uctít 120. výročí narození německého diktátora Adofla Hitlera.
Obžalovaní pachatelé se z velkého mediálního zájmu netěšili a svůj zlověstný čin se snažili odůvodnit jinak, než že šlo o rasově motivovaný útok. Podle obžaloby se čtveřice domnívala, že dům je ve skutečnosti skladem kradeného zboží. Nahrával jim fakt, že konstrukce domu byla v žalostném stavu. Dům v Opavské ulici stál už v roce 1945, rodina se do něj nastěhovala v roce 1983, rekonstrukcí si nikdy neprošel. Soud tento důvod smetl ze stolu.
Teroristký zločin
Soudní proces se protáhl až do října 2010. Čtveřici obžalovaných uznal vinnou z pokusu o vraždu a poškození cizí věci a odsoudil je k 22 letům trestu nepodmíněně. Ti se na místě odvolali. Odvolací soud se posléze rozhodl z důvodu spolupráce a projevené lítosti k poškozené rodině snížit trest Ivu Müllerovi o dva roky, nejmladší útočník Cojocaru si odnesl stejně dlouhý trest, zbylí dva pachatelé takové štěstí neměli.
Extremistický útok odsoudili tehdejší vrcholoví politici i bývalý prezident Václav Klaus. Tehdejší ministr financí Miroslav Topolánek dokonce označil útok za teroristický čin: „Pokud někdo vhodí zápalnou lahev někam, kde jsou lidé a děti, tak je to prostě teroristický zločin".
Natálka trpí i jedenáct let po útoku
Natálka do dnešního dne prodělala více než 100 operací, všechny hrazené pojišťovnou, která prostředky vymáhá z peněženek útočníků. Její z 80 % popálené tělo bylo celé zjizvené a zarudlé a ač se doktoři a plastičtí chirurgové snažili malé dívce zmírnit následky po doslovném peklu, mnoho jizev, především na obličeji, si s sebou ponese až do konce života.
Není to ale to jediné stigma z oné tragické noci. Natálka podle maminky Anny trpí psychickými problémy, které jsou přímo spjaty s jejím vzhledem. Křehká kůže jí také znemožňuje nazout si boty nebo se široce usmát. Z cizích lidí je celá nesvá.
Rodinu po žhářském útoku podpořila celá řada organizací i zcela obyčejní lidé, které pohnutý osud malé Natálky opravdu zasáhl. Byla zřízena veřejná sbírka a z utržených peněz si rodina koupila nový dům v Budišově nad Budišovkou, kde žijí dodnes.