Režisér Jiří Menzel si na Jánose Bána políčil poté, co ho viděl v představení hostujícího maďarského divadla v Praze v roli hlupáka. S hercem se ale znal už z dřívějška. "Když jsem byl studentem třetího ročníku Vysoké školy dramatických umění, vystupoval jsem v jednom filmu právě s panem Menzelem," svěřil se Bán v jednom dřívějším rozhovoru. Od té doby se prý s Menzelem potkával při různých příležitostech, až od něho jednoho dne dostal scénář. "Něco tak vtipného jsem nikdy předtím ani potom nečetl," přiznal 63letý herec.
Role Otíka ale nebyla pro Jánose Bána jednoduchá. Největší potíž mu činila jazyková bariéra. Herec se obával, že ho herci mezi sebe nepřijmou a při natáčení se z něj stane osamělý outsider. Naštěstí tu bylo české pivo. Po dvou půllitrech si prý se svým filmovým parťákem Mariánem Labudou dokázal popovídat, jako by se znali léta.
Film Vesničko má středisková se setkal s nečekaným úspěchem a byl nominován na Oscara, což vyrazilo dech i maďarským kritikům, kteří do té doby Jánose Bána přehlíželi. "Když zjistili, že jedu na předávání Oscarů, ihned mi předali cenu, která byla jakýmsi předstupněm ceny Kossuth, což je v Maďarsku pro herce nejvýznamnější ocenění. Tehdejší vládnoucí garnitura totiž nechtěla, abych byl oceněný v Americe dříve než v Maďarsku," vzpomínal herec.
János Bán
Trpkých chvil však János Bán zažil v životě víc. Nejtěžším obdobím pro něho bylo několik měsíců, kdy žil na ulici mezi bezdomovci. "Měl jsem osobní problémy, dvě malé děti, do kterých jsem investoval všechny peníze a nezbyly mi žádné. Nakonec se mi ale podařilo se z mínusu dostat a opět se postavit na nohy," svěřil se Bán.
V těžkých časech vzpomínal na věštbu jedné cikánky, která mu kdysi dávno předpověděla, že jednoho dne zemře na ulici. Když se stal bezdomovcem, opravdu si myslel, že se přiblížil jeho konec. "Pak mi najednou jedna bezzubá paní řekla, ježíšmarjá, mistře, co vy tu děláte? A tak jsem si uvědomil, že něco není v pořádku. Pochopil jsem, že nechci, aby se věštba vyplnila a že se sebou musím začít něco dělat," vyprávěl Bán.
Někdejší Otík dnes působí v různých maďarských divadlech, vyučuje na vysoké škole pantomimu a podporuje své čtyři děti. "Nejstarší syn žije v Londýně, druhý studuje herectví a dvě nejmladší jsou ještě malé," prozradil herec, který si jinak své soukromí přísně střeží. Nepovažuje se za hvězdu, kterou by lidé na ulici poznávali. Ale rozhodně není žádným ošklivým "Otíkem" - přestože je mu už 63 let, působí velice elegantně a atraktivně.
