Rudolf Hrušínský: Kvůli pomstě roky netočil, synové si měli změnit příjmení

Rudolf Hrušínský ve snímku Slavnosti sněženek
Prohlédněte si všechny fotografie (13)

Kdo znal hereckého velikána Rudolfa Hrušínského st. osobně, vzpomíná na něj jako na klidného dobráka, který se povahou tak trochu podobal doktoru Skružnému z filmu Vesničko má středisková. V reálném životě byl rovněž špatným řidičem a rád se kochal přírodou. Méně známou stránkou jeho osobnosti byla tvrdošíjnost v postojích. A v těchto dnech je tomu 25 let od doby, kdy nás navždy opustil.

Filmografie Rudolfa Hrušínského je skutečně rozsáhlá. Tak dlouhým seznamem se nemůže pochlubit snad žádný z jiných českých herců. Jen léta 1972 až 1976 zejí prázdnotou, jako by se v této době Hrušínský do země propadl. Ve skutečnosti se nikam nepropadl, jen si proti sobě poštval tehdejší garnituru tím, že podepsal "kontrarevoluční" prohlášení Dva tisíce slov a svůj podpis odmítl odvolat.

Normalizační pomsta poznamenala celou rodinu. Hrušínský nesměl účinkovat ve filmu ani v televizi, ztratil místo pedagoga na DAMU, dostal i zákaz pracovat v rozhlase a režírovat v divadlech. Zůstat mohl jen v Národním divadle, kde se po něm takříkajíc "vozil" tehdejší ředitel Přemysl Kočí. Hrušínskému záviděl výdělky z mimodivadelní činnosti, o kterých si on sám mohl jen nechat zdát.

Rodina v těchto krušných letech trpěla finanční tísní a ustavičný stres se neblaze podepsal na hercově zdraví. "Připravili na mě dokonalou psychickou vraždu,“ napsal Hrušínský ve svých pamětech. Nenávist ze strany přívrženců komunistického režimu se neštítila ničeho. Herec dostával anonymní telefonáty, v nichž mu neznámý hlas říkal, že se mu právě zabil syn. Jindy mu lidé do telefonu sprostě nadávali.

Režiséři nadto nesměli obsazovat ani Hrušínského syny Rudolfa a Honzu. Mladým hochům bylo dokonce stranickým vedením na Barrandově doporučeno, aby si v zájmu kariéry změnili příjmení. Oba to striktně odmítli. Zpět do víru filmu Hrušínského staršího uvedl až režisér František Vláčil, který si ho nekompromisně prosadil do snímku Dým bramborové natě. Ledy tím povolily, a Hrušínský se v následujícím roce objevil hned v osmi dalších filmech, mezi nimi i ve slavné komedii Adéla ještě nevečeřela.

Co jste možná nevěděli:

Rudolf Hrušínský se narodil 17. října 1920 do hereckého rodu, a to doslova – matka jej porodila přímo na prknech divadla (tak dobře, kousek od nich v zákulisí) po odehraném kočovném představení v tehdejším Novém Etynku (nynější Nové Včelnici).

Jeho původní jméno bylo Rudolf Böhm, otec však používal umělecká jména buď právě Rudolf Hrušínský, nebo Otomar Otovalský. (Kdyby byl použil druhého uměleckého jména, znělo by nám dnes asi zvláštně, viďte?).

Také rod maminky Hermíny Červíčkové sahal do historických hereckých začátků, k rodu Budínských, dokonce je zde určitá spřízněnost s Josefem Kajetánem Tylem.

  • Samozřejmě že malý Rudolf hrál na jevišti už od dětství, tehdejší živobytí neměli herci jednoduché a každý se musel zapojit do nejistého výdělku. Začátkem 30. let se rodina usadila v Praze, kde tehdy vznikalo hodně nových divadel.

Rudolf studoval na gymnáziu, ale moc mu to nešlo a nakonec byl vyloučen, nedostal se na konzervatoř, a tak procházel divadelními spolky Urania, Dětským divadlem Míly Mellanové, působil v Divadle E. E. Buriana, v Akropoli, opět v Uranii...

V televizní inscenaci Waterloo

Film i režie

Přičichl i k filmu a do svých 25 let hrál celkem v 17 filmech. V roce 1944 si dokonce sám zkusil filmovou režii (Jarní píseň), známější je ale jeho režijní pokus z roku 1946 Pancho se žení.

V té době už má stálé angažmá v Divadle Na Vinohradech, odkud přechází do Městských divadel pražských, kde pak působí do roku 1960, aby se pak až do své smrti 13. dubna 1994 stal členem souboru Národního divadla. Hostoval ale např. i v Divadle ABC či Viole.

Jestliže ho dnes známe spíše jako rozvážného, charakterního herce, ve svých počátcích měl naopak hodně mladických a rozevlátých rolí, hrál rebely i komedianty, chytráky i loupežníky, posléze však i vážnější role v dramatičtějších hrách.

  • Díky filmu se naučil pracovat hodně s mimikou i intonací hlasu, které často vydaly za velká gesta.

Seznam jeho divadelních, filmových a televizích rolí by byl hodně obsáhlý a je na každém z nás, kde, ve které roli, se mu Rudolf Hrušínský líbil nejvíc. A to nezmiňujeme Hrušínského rozhlasové role, recitační či práci pro dabing. Jeho poslední filmovou rolí byl ředitel školy v Obecné škole, v televizi se pak ještě objevil v italském seriálu Chobotnice a v televizní hře Noc rozhodnutí.

Pokud jde o soukromý život, oženil se na konci války. V roce 1946 se narodil syn Rudolf, v roce 1955 Jan, oba se stali také herci, herci jsou i jeho vnuci Kristýna Hrušínská a Rudolf Hrušínský nejmladší. Byl znám jako vášnivý rybář, ostatně tuto vášeň zdědil i jeho starší syn. Za své herectví obdržel mnoho titulů, uznání a ocenění. Jeho vzpomínky a vzpomínky na něho vyšly v knihách Muž, který trvá na svém, Kronika rodu Hrušínských a Eva Hrušínská vzpomíná…

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky