Kopřiva: Pozvěte ji do své kuchyně

Kopřiva: Pozvěte jí do své kuchyně
Kopřiva: Pozvěte jí do své kuchyně
Zdroj: Thinstock

Kopřiva je považována za jeden z nejhorších plevelů, ale zároveň je svou chutí i vysokým obsahem vitamínů a minerálů užitečná v kuchyni.

Kopřiva je typická rostlina škaredých míst. Roste u plotů, hnojišť, kompostů, smetišť a tak podobně. Je to bylina, která má obzvlášť ráda vlhkou půdu s vysokým obsahem dusíku. Nemáme ji rádi, protože žahá. Pálí, když se jí snažíme zbavit nebo ji chceme natrhat, ale v tradiční velikonoční nádivce je vynikající.

Mohlo by vás také zajímat: Bylinky: 5 druhů vhodných na balkon či parapet nebo Řeřicha: Svěží chuť do salátů i na chleba

Proč kopřiva žahá

Jak vypadá kopřiva, všichni nejspíš víme. U nás se můžeme setkat především se dvěma druhy. Nerozšířenější jsou kopřiva dvoudomá a kopřiva žahavka. Laik je od sebe nerozezná a pro kuchyňskou potřebu to ani není potřeba. Na kopřivě jsou zajímavé její žahavé chlupy. Rostlina je celá pokryta dvěma druhy chlupů – tedy trichomů. Jedny jsou jemné, ohebné a ty druhé tvrdé, duté, takové „skleněné“. Ty prvně jmenované si většinou ani neuvědomíme, ty druhé nám pěkně pijí krev. Jsou to totiž skutečně velmi tenoučké trubičky, které se při dotyku ulomí. To, co je v nich, vyteče a popálí nám kůži. Ve škole se většinou zjednodušeně učí, že se jedná o kyselinu mravenčí, ale ve skutečnosti je to složitější roztok obsahující více látek.

Zkrotit, aby nás nepálila

Jak to udělat, aby nám kopřiva nepopálila jazyk i celou pusu? Kopřivy často trháme v rukavicích nebo je opatrně stříháme, abychom si neublížili. Aby rostlinky dobře chutnaly na talíři, je třeba je nasekat na drobno, aby se co nejvíce žahavých chloupků polámalo a kůži dráždící roztok vytekl. Skutečnost, že pálivost kopřivy zmizí při vaření, je pověra. Pálivost zmizí pouze mechanickým zpracováním. Pokud tedy kopřivu vaříme v polévce, tak se chloupky ulámou o zeleninu nebo brambory; ve velikonoční nádivce jsou pryč ještě dříve, než ji domícháme. 

Trháme jen mladé kousky

Kopřiva je oblíbenou léčivkou a její účinky jsou obecně známé, protože rostlina je snadno dostupná. Doporučení „sběr je možný od května do září“ pro kuchyňské použití rozhodně neplatí. Jenom velmi mladé rostlinky jsou dobré, ty starší obsahují cystolity – usazeniny anorganických látek v listech, mající na chuť negativní vliv. Hodí se tedy jen na nejrůznější čaje nebo koupele. V kuchyni se dají sekané kopřivy používat všude tam, kam bychom dali petržel, pažitku, popenec nebo podobné zelené koření. Dobře se snáší s brambory na nejrůznější způsoby, může ozvláštnit také celestýnské nudle. V jiných zemích s ní experimentují zcela bez zábran. Francouzi s ní ochucují šneky, Belgičané prý vaří kopřivové pivo.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky