Vendula: Doma jsem mu dost dobrá, před kolegy se ale za mne stydí

Stydím se

Podpora partnera v jeho životních rozhodnutích a kariéře patří mezi základní kameny každého vztahu. Vytáhla jste ho ze dna a on se za vás teď stydí?

Podpásovka

Letos jsem se poprvé těšila na plesovou sezonu, děti odrostly a mohli jsme je s manželem dát na víkend k mým rodičům a vyrazit na firemní večírek. Ve společnosti, kde se neřeší klesající kvalita příkrmů, nepadnoucí plínky a arogantní pediatr, jsem nebyla věky. Máme čtyři děti ve věku od 18 měsíců do 8 let a veškerý můj život se točí kolem nich. Svou rodinu miluji nejvíc na světě a nikdy bych péči o děti nevyčetla, ale po čase se rutina zají. Už jsem chtěla volat rodičům, abych je připravila na třídenní nájezd dětí, ale manžel mě zastavil. "Letos nikam nepůjdeme, nechce se mi!" Byla jsem v šoku, byl společenský a pro svou práci by položil život. Co se asi tak stalo, že se stáhne do ústraní? Naléhala jsem a mámila z něj pravý důvod. Odpověděl stroze: "Nejdeme kvůli tobě!" Posměšně jsem se usmála a několik dní s ním nepromluvila.

Kámen na noze

Poznali jsme se před dvanácti lety, po dvouleté známosti jsme si na Rabí řekli "ano". Spousta lidí mě od sňatku s ním zrazovala, neměl ani střední školu a pracoval jako řadový dělník v nedaleké firmě. Láska mezi námi byla tak pevná, že jsem výstrah nedbala a založila s ním rodinu. Moje vzdělání pro něj bylo hnacím motorem, a tak si dodělal maturitu a pustil se do dálkového studia vysoké školy. V práci se vyšvihl na vyšší post. Jeho úporná snaha se vyplatila a dnes je v nejužším vedení fabriky. Jsem na něj pyšná. Já jsem vystudovala historii a filologii a i s dětmi na krku se věnovala své profesi. Udržovala jsem si bystrý mozek a hezkou tvář. Pro sebe i pro svého muže.

Ze začátku mi byl kamenem na noze, musela jsem ho finančně podporovat a vzpružit jeho sebevědomí, ale stálo to za to.

Domestikovaná

O to víc bylo jeho tvrzení, že se účasti na plesu vzdáme kvůli mně, absurdní. Mám jednu chybu, pátrám po důvodu. Nesnáším, když se něco děje proto, že je to běžné. A tak se muž rozpovídal. O mém povoleném bříšku, o vráskách kolem očí, o absenci podpatků, o neochotě vzít si výstřih, o neznalosti marketingu, o opovrhování luxusem a ženami na ozdobu, o touze spasit svět, o nejezení oliv a krevet, o mém lidovém humoru a příbězích z rodinného archivu. Připomínky na můj vzhled zabolely, ale po čtyřech porodech nemám ze svého těla špatný pocit a směle mohu konkurovat mladším modelům. A to ostatní, co nazval "zbytečnými osobnostními výstřednostmi", je přesně to, čím jsem ho kdysi zaujala.

Propukla jsem v pláč a místo sebevědomé ženy jsem viděla trosku z obludária, která je jen kaňkou na jeho dokonalém životě. Snažil se mě utišit, ale bez úspěchu. "Já vím, že jsi úžasná, neopustím tě. Skvěle se staráš o děti, o mě, podporuješ celou rodinu. Ale pro mé kolegy jsi už příliš zevšedněla a zdomestikovala. Chci ochránit i tebe, abys nebyla vystavená jejich povýšeným pohledům." Nevím, jestli chtěl situaci zachránit, uklidnit mě nebo ulevit svému světomí.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky