Historie ženské krásy: Existovala přesná definice prsou, dnešní ženy by neprošly

90-60-90. Současný ideál ženské postavy je jasný, ale před sto lety to tak stručně říci nešlo. V knize Žena, její krása a život pohlavní z roku 1920 věnovali definici krásného poprsí celou kapitolu.

„Zdravý a krásný prs nemá býti příliš velký ani zase malý, má míti krásné zaokrouhlení a dostatečnou tuhost," píše tehdejší autor. Podobný tvar je jistě žádoucí také dnes, ale naši předci uměli ideál vyjádřit i zcela přesnými čísly: „Bradavky prsní nalézati se mají ve výšce 4. žebra a mají býti od sebe nejméně na 1,5 pídě (asi 20 cm) vzdáleny".

Před 100 lety bylo pojetí sexu zcela jiné než dnes.

Těžko říci zda by současní muži u svých drahých poloviček s podobným „píďometrem" uspěli, ale možná více, než s požadavkem na nošení šněrovačky, která byla v té době ještě v módě. Lékaři už ale věděli o jejím neblahém vlivu na organismus, brojili proti jejímu používání a radili ji nahradit přiléhavým živůtkem.

A jak si podle dobové literatury udržet krásný hrudník? „Pěkný tvar poprsí možno si uchovati dobrou výživou, denním omýváním studenou vodou a studenými koupelemi," zní doporučení.

K dobovému bontonu patřilo rovněž odstraňování pih, které se však dělalo poměrně drastickou metodou. „Odstraniti pihy z obličeje jest věcí nesnadnou, neboť při tom hlavně se jednati musí o zničení pokožky. K účelu tomu užívá se leptacích prostředků," má jasno autor. Kdo měl z podobné procedury obavy, mohl zkusit mírnější prostředek v podobě natření pih draselnatým mýdlem, které nechal celou noc působit.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek