Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Muž mě ponižuje a týrá, syn se přidal na jeho stranu a napodobuje jeho chování

Všechny problémy začaly po narození syna.
Všechny problémy začaly po narození syna.
Zdroj: Shutterstock.com

Po narození syna se manžel začal chovat jako hulvát. Několik let jsem vše snášela, než jsem se zamilovala do někoho jiného. Když už mám odvahu i možnost odejít, brání mi v tom můj syn. 

  

Narození syna

S manželem jsme spolu deset let a máme šestiletého syna. Než se syn narodil, měli jsme vcelku normální vztah. Manžel byl pracovitý, dalo se s ním skoro na všem v klidu domluvit, dával mi peníze na domácnost a nikdy se nechoval jako nějaký záletník. Vše začalo po narození syna. Malému ještě nebyly ani tři měsíce, když mi manžel narovinu řekl, že má milenku. Prý si všímám jenom dítěte, na něj nemám čas a to on rozhodně tolerovat nebude.

Trápení

Snášela jsem úplně všechno. Nadával mi, jak jsem špatná, že nic nedělám a jen se válím doma. Milenky neustále střídal a o každé nové mě nezapomněl informovat. Když mu vztah s některou z nich nefungoval, vybíjel si zlost na mě, slovně i fyzicky. Od začátku našeho vztahu věděl, že jsem chtěla pro syna úplnou rodinu, takže jsem mu nikdy neřekla, že od něj odejdu. Navíc mi tvrdil, že by mi syna bez problémů vzal, protože on pracuje, zatímco já mám jen mateřskou.

Vzorná manželka

Když byly synovi tři roky a začal chodit do školky, našla jsem si dvě práce. Všechny vydělané peníze jsem dávala manželovi. Do té doby vystřídal asi osm milenek a pořád se ke mně choval hnusně. Když jsem byla v práci, nadával, že pořád pracuju. V zimě, když jsem měla jen jedno zaměstnání, pořád jsem poslouchala, že jen sedím doma. Snažila jsem se mu být dobrou manželkou. Doma bylo vždy uklizeno, navařeno, ale pořád jsem byla ta špatná.  

Manželovi se nikdy nezavděčí.

Nová láska

V létě byly u nás na vesnici tradiční slavnosti. Manžel tam zase začal obletovat nějakou ženu a bylo mu úplně jedno, že jsem tam taky a koukám na něj. Sedla jsem si venku na lavičku a brečela. Přišel za mnou známý, můj a manželův společný kamarád. Známe se už spoustu let. Ze začátku jsme si povídali o manželově chování, ale později jsme probrali všechno možné a strávili tak spolu víc jak dvě hodiny. Začali jsme si psát a neskončilo to jen u toho. Zamilovali jsme se do sebe a začali spolu i spát.

Synovy obavy

Tajně se scházíme, občas se mi povede s ním jet i někam na výlet. Manžel se o mě moc nezajímá, takže zatím o ničem neví. Syn už chodí do školy, a přestože ví, jak se jeho táta ke mně chová, strašně se na něj upnul. Když jsme se jednou před ním pohádali a já jsem řekla, že už mám všeho plné zuby a že od něj odejdu, manžel začal do syna hučet, že mu najdu nového tatínka, co ho nebude mít rád, protože není jeho a i já ho kvůli novému chlapovi také přestanu mít ráda. Syn se teď hrozně bojí a nechce o ničem mluvit, raději prý půjde k babičce, když bude zrovna táta zlý, ale rozhodně nepůjde nikam se mnou. Přejímá otcovo chování, také mě ponižuje, uráží a napadá i fyzicky. 

Patová situace

Manžel je na mě pořád hnusný, ponižuje mě, vyhazuje mě z domu a občas mě i mlátí. Tvrdí, že dopadnu stejně jako moje matka. Ta mě v dětství týrala a ještě než se nám narodil syn, tak se upila k smrti. Přítel mi říká, ať ještě vydržím, než se syn uklidní a přestane se bát se mnou odejít, ale já mám pocit, že už to takhle dlouho nevydržím. Lituji toho, že jsem neodešla, dokud byl syn malý a neměl z toho rozum. I když v té době nebylo kam jít, jsem přesvědčená, že v azylovém domě by nám bylo líp a časem bych si určitě někoho našla. Teď jsem v patové situaci. 

 Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.  

 

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky