Jak se stane expertovi na boj s klíšťaty, že se nakazí?

Jednoduše. Když testujete nové přípravky, nemáte často jinou možnost, než je v terénu vyzkoušet, což s sebou může nést určité riziko. Nicméně klíšťovka, kterou jsem prodělal, byla neuvěřitelná smůla. V říjnu před více než 10 lety jsem v rámci práce zkoumal v lese larvy přezimujících komárů. Tehdy slezl první sníh, a tak jsem ještě nepředpokládal výskyt klíšťat. Mýlil jsem se. Navíc jsem tam byl tenkrát sám, bydlel v hotelu, takže po ruce jsem neměl nikoho, kdo by mě prohlédl a všiml si, že mám na zádech klíště…

Kdy jste je objevil?

Asi druhý den ve sprše. Měl jsem z něho velmi, ale velmi divný pocit. Senzitivnější jedinec by dost možná hovořil o předtuše. Obzvláště když jsem se v tu dobu chtěl dát očkovat proti klíšťové encefalitidě.

Věděl jste, že je už hodně pozdě?

Ano. U klíšťové encefalitidy čas nehraje roli. Je jedno, jak dlouho je klíště přisáté, infi kovat vás může, nejste-li očkován, během velmi krátké doby, na rozdíl od lymské borreliózy, kde je k přenosu nutná delší doba, vědci tvrdí 24 hodin. Mimochodem, tu na mne právě tohle klíště přeneslo také. Naštěstí se nemoc odhalila včas a lékař mi předepsal antibiotika.

Mohla pomoci i v případě encefalitidy?

To bohužel vůbec. O lymské borrelióze jsem tenkrát díky antibiotikům ani nevěděl, ale encefalitida udeřila s plnou silou.

Jak?

Měl jsem klasický průběh. První vlna s sebou přinesla únavu a malátnost. Byl jsem zrovna na dovolené v Barceloně a ani se nekoupal, jak jsem byl zchvácený. Pak vše odeznělo. Doma jsem začal běhat a připravovat se na Velkou kunratickou. Cítil jsem se úplně v pohodě, Kunratická měla být asi za 14 dní, já v pohodě přišel domů, a najednou mi bylo velmi zle a měl jsem vysokou horečku. To už mě napadla souvislost s klíštětem, ale pořád jsem doufal, že to není ono. Vydal jsem se ke svému lékaři na Homolku a tam už jsem nedojel. U Anděla jsem omdlel. Přijela pro mě sanitka, naložili mě a já konečně přiznal barvu, respektive klíště. Udělali mi lumbálku, magnetickou rezonanci mozku, kterou jsem nesl velmi těžce, protože mozek už asi byl oteklý, a bylo to jasné.

Léčba trvala dlouho?

Asi 10 dní jsem ležel na infekční klinice na Bulovce. Ještě s dalšími dvěma pacienty, oba, stejně jako já, hospitalizovaní s klíšťovkou – jeden trpěl světloplachostí, druhý byl částečně ochrnutý. První tři dny byly opravdu špatné, klepal jsem na nebeskou bránu a myslel si, že je vše ztracené. Pak jsem se naštěstí začal uzdravovat. Nicméně člověk je nadlouho vyřazený z běžného provozu či fyzické práce.

Je borrelióza mnohem menší nebezpečí?

Kdysi jsem se v tomto smyslu vyjádřil, ale takové tvrzení může být matoucí. I ta může mít velmi těžký až fatální průběh. Zatím proti ní očkování neexistuje, ale zase nákaze můžeme předejít odstraněním klíštěte hned po návratu z přírody. V tomto případě potřebuje klíště k přenesení infekce opravdu delší čas.

Jak účinné jsou dnes repelenty?

Určitě doporučujeme je používat. Především silnější přípravky obsahující alespoň 20 % účinné látky (je uvedeno na přebalu), a poté maximálně po dvou hodinách nástřik opakovat. U komárů poznáte, když repelent přestane fungovat, u klíšťat ne. Doporučuje se mnohé – dlouhé hladké světlé kalhoty (aby byla klíšťata dobře vidět), vyšší boty. Jenže mnohdy jsou to rady, na které ne každý dá. Jste-li chalupář a kosíte zahradu, je k tomu 30 stupňů, vhodný oblek proti klíšťatům může být problém. Navíc se potíte, tak abyste se stříkal repelentem každou hodinu. Není to jednoduché.

Co se stalo ve vývoji, že najednou máme tolik klíšťat a tolik klíšťaty přenášených nemocí? Může za to změna ekosystému, globální oteplování?

To je jedna věc. Další je, že například o lymské borrelióze máme povědomí až od 80. let minulého století. Svoji roli hrají změny v chování lidí. Chodí mnohem více do přírody a věnují se outdoorovým aktivitám. Máme o dost více psů a koček, což jsou pro klíšťata vítaní hostitelé. Klíšťata se navíc objevují ve vyšších polohách, než tomu bylo dříve. Dnes už je výzkumníci objevili i na horách ve výškách nad 1 200 metrů. K tomu jsme přestali s plošnými postřiky terénu – za minulého režimu se dělaly například okolo pionýrských táborů, což byl velmi nepříznivý zásah do přírody. Používaly se insekticidy, které škodily nejen klíšťatům, ale všemu živému v okolí.

Existuje dnes kromě očkování proti encefalitidě nějaká opravdu spolehlivá prevence?

Repelenty a v poslední době i „protiklíšťatová“ impregnace na oblečení, kterou se oděv postříká a nejen že to klíšťata odpuzuje, ale také je to zabíjí. Je spolehlivá a dnes ji už prodávají například v rybářských potřebách či obchodech s outdoorovým vybavením. Očkování proti klíšťové encefalitidě a prohlídku těla po návratu z přírody však považuji za naprostou nezbytnost v každém případě.