V roce 1920 se u nás zrodila do té doby nevídaná kniha, která na tehdejší poměry velmi otevřeně popisovala tehdejší sexualitu, pohlavní orgány a radila ženám v intimních otázkách. Nelehkého úkolu se zhostil doktor K. Malý, který své dílo nazval Žena, její krása a život pohlavní. Doplnil také podtitul - Ženy sebeochrana a pohlavní zdravověda.
V předmluvě autor píše: „Knihu tuto vydáváme po bedlivém uvážení za tím účelem, abychom našim dívkám a paním poskytli rádce dobrého, upřímného a spolehlivého, jakých u nás věru poskrovnu." A dále se píše: „Chceme dívkám poskytnouti možnost, aby jednoduchými prostředky dovedly si co nejvíce udržeti nejsvětější poklad, jaký Prozřetelnost poskytla jim před pohlavním tzv. silnějším, totiž krásu a s krásou lásku."
Dávný sexuolog si pak našel místo i pro omluvu: „Předem prosíme za prominutí tu a tam proneseného volnějšího slova, jež, chtíce prospěti, pronésti jsme byli nuceni."
Následně zasvěceně radí ženám, jak o sebe pečovat a jeho návody jsou často značně neobvyklé. Například proti „kotlání zubů" a nepříjemnému zápachu z úst doporučuje používat zubní prášky. Základem bylo většinou 30 gramů plavené křídy, k níž se přidával třeba puškvorec, kafr, hřebíčková silice nebo myrha.
