Příběh Sabiny: Jak se vyrovnat s tím, když musíte své mrtvé miminko porodit?

Dnes již více než třetina všech těhotenství končí samovolným potratem. Mnohem častěji se také stává, že jsou lékaři těhotenství nuceni ukončit s diagnózou mimoděložní. A také se můžete setkat s případy, kdy žena potratí své dítě v pokročilejším stupni těhotenství. Jak se s takovou ránou vyrovnat? A co další těhotenství?

Hned na začátku je potřeba všechny ženy uklidnit – nebojte se, potrat nemusí hned znamenat, že nejste zdravá vy nebo váš partner, nebo že nikdy nedonosíte zdravé dítě. Ve většině případů jde jen o přírodu, která se v podstatě snaží regulovat „slabší“ jedince, jejichž vývoj je poškozený. Často takový samovolný potrat nepřináší problémy s dalším těhotenstvím a vy se brzy můžete těšit na dalšího potomka. Jenže…žena se cítí matkou od prvního dne, kdy se na těhotenském testu ukážou dvě čárky, a ztráta miminka bolí a přináší psychické problémy, někdy i deprese. Pojďte se společně podívat na to, jak se s potratem vyrovnat.

Kdy vás může potkat?

V zásadě většina samovolných potratů proběhne do 12. týdne těhotenství. Často se stává, že hned v prvních týdnech se neroztluče embryu srdce a ono tak samo odumírá. Někdy embryo odchází samo se zpožděnou menstruací, jindy je potřeba projít si tzv. kyretáží dělohy – tedy vyčištěním dělohy od zbytků plodu. Zákrok probíhá pod anestezií a není nijak náročný. Po ukončení třetího měsíce riziko potratu klesá a většinou se již můžete těšit na potomka. V pokročilejším stádiu těhotenství již na vině může být třeba infekce nebo jiné odchylky či zdravotní problémy. Pro psychiku ženy je ale vyčerpávající situace, kdy musí mrtvé dítě porodit.

Vaše zkušenost

Stejnou zkušenost měla čtenářka Sabina. „S manželem jsme se o miminko snažili skoro dva roky. Podle doktorů jsme byli zdraví a všechno nasvědčovalo tomu, že za náš neúspěch může psychika. Pak se to podařilo. Bez problémů jsme překonali první tři měsíce a upřímně se radovali. Jenže na kontrole v pátém měsíce doktor zjistil, že naše dítě nemá srdeční akci. Největší ránou pro mě bylo našeho chlapečka porodit. Cítila jsem se na dně, nemohla jsem se na nic soustředit, s manželem jsme se odcizovali, nenáviděla jsem jiné maminky a záviděla jim jejich kočárky, neustále jsem plakala, nemohla jsem spát, chodit do práce a nemohla se s tím vyrovnat. Pomohl mi až psychoterapeut. A nyní mám dvě zdravé děti. Ale na svého chlapečka jsem nikdy nezapomněla.“

Jak se tedy co nejúčinněji vyrovnat s potratem?

Zásada č. 1: Nedávejte vinu sobě ani partnerovi

  • Neklesejte na mysli, pokud taková situace potká i vás. Není třeba hned vyvozovat závěry, jestli jste plodná, nebo jestli náhodou nemá problémy váš muž. Až v 90% je to opravdu na přírodě, která se tak brání, aby se na svět dostali slabí a nemocní jedinci. A až na pár výjimek, druhé těhotenství bývá už bez problémů. Část odborné veřejnosti dokonce tvrdí, že děloha po potratu posiluje a tím se eliminují následné problémy při další graviditě.

Zásada č. 2: Své problémy neskrývejte

  • Kromě depresí a pocitů úzkosti se po potratu u žen může objevit nezájem cokoli řešit a žena vypadá, že se vlastně nic nestalo. Můžete si třeba všimnout, že je ke zbytku rodiny přehnaně všímavá a snaží se všem vyjít vstříc. Některé ženy se stydí své pocity ukázat, bojí se výsměchu, jiné dokazují, že jsou silné a myslí si, že se od nich očeká bezproblémové fungování v práci, v rodině i ve vztahu. Jenže vytěsněním se špatný psychický stav neřeší a věřte, že dříve nebo později se postinterupční syndrom znovu objeví a možná ještě v horším provedení.

Zásada č. 3: Mluvte se svým mužem

  • Ženy očekávají, že brzy po potratu bude jejich psychika v pořádku a to samé čekají jejich partneři. Žena se ale nechová podle očekávání a muži jsou bezradní a stahují se do svého světa a nechávají ženu „v klidu“. Žena má ale pocit, že její partner nemá zájem a vzdaluje se mu. Vzniká tak bariéra a vztah může končit i rozchodem. Proto vždycky o svých pocitech mluvte…v takových případech opravdu není čas hrát si hry, dávám ti náznak a ty jej musíš rozluštit. Nemůžete o tom mluvit? Dejte partnerovi najevo, že ho u sebe potřebujete. Třeba i beze slov.

Zásada č. 4: Najděte si průvodce

  • Odložte masku a uvědomte si závažnost svého stavu, nepodceňujte ho a přiznejte si, co se stalo. A pak hledejte někoho, kdo vám v takové situaci bude moci pomoct. Ať už odborník, nebo osoba blízká. Záleží jen na vás, komu se budete chtít svěřit a komu důvěřujete. Každopádně u nás existuje několik specializovaných míst s lékaři, kteří vám dokážou pomoci. Každopádně pokud je vám stále hůř, jděte na terapii. Některým ženám pomáhá mluvit o tom s dalšími, které prožily to samé. Jen když budete klidná a vyrovnaná, můžete znovu vstoupit do těhotenských vod.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek