Milovaná i nenáviděná

Postava Lídy Baarové stojí na pomezí mezi obdivem a odporem. Jedni ji považují za odvážnou ženu, která se nebála jít si za svým, zahořet láskou a umanutě si vydobýt, co si jen vysnila. Druzí ji obviňují z přeběhlictví, vypočítavosti a mamonu. Ani filmové zpracování její pověsti moc nepomohlo. Když poprvé podlehla Goebbelsovi a přes plátno v kině se přehnaly plameny, bylo to spíš pro smích. Hůř o to, že některé mezníky v jejím životě byly záměrně upraveny tak, aby se zmírnil negativní dopad jejího jednání.

Pravdou zůstává, že stejně jako Eva Braunová mohla pokynout a drobným gestem změnit nebo alespoň usměrnit smýšlení své lásky. Nikdy to ale ani jedna z nich neudělala a žily jen pro svůj vlastní prospěch.

Luxus na vršku

Rodinná vila Lídy Baarová s úchvatným výhledem na pražské panorama na Hanspaulce byla postavena těsně před začátkem druhé světové války. V té době už sice prožívala vztah s říšským ministrem propagandy, ale na výstavbu luxusní vily neměla peníze. Přes svého otce si tedy vydupala půjčku v bance ve výši 100 000 Kč, což by v dnešní době odpovídalo rovnému milionu.

A štěstí je pryč

Láska s Goebbelsem ani honosná vila jí však moc štěstí nepřinesly. Splácela sice včas a bez problémů, ale její rodinu začala pronásledovat smůla. Po krutém výslechu dostala její milovaná matka, která jí ve všem od začátku podporovala, mrtvici a sestra Zorka neustála tlak a rozhodla se pro sebevraždu. Bez varování skočila z balkónu. V roce 1944 se Lída na pár měsíců do vily vrátila, ale krátce po skončení války byla obviněna z kolaborace a její otec v roce 1951 nadobro vystěhován. I když by se to tak mohlo zdát, věčně začínající herečka toho po sobě ve vile moc nenechala. Mimo drobností zůstal jen porcelán přivezený z Německa, který má na spodní straně vyražený znak nacismu. Je tak připomínkou toho, co bylo Lídě a celé její rodině zpočátku nadějí a ke konci zkázou.

Lukrativní adresa

Vilu nápadně připomínající zaoceánskou loď projektoval Ladislav Žák. Na jedné straně jsou lodní okénka, směrem do dvora balkony odkazující na zaoblenou příď a pokoje vypadající jako malé kajuty. Slunečná terasa, ze které se vrhla Lídina sestra, je zase podobný kapitánskému můstku.

O vilu se nájemci a kupci prali. Střídali si poměrně rychle a přehazovali si ji jako horký brambor. Delší dobu ji vlastnil tehdejší pražský primátor Ludvík Černý, do dneška ji má ve svém majetku podnikatel Tibor Nemeš. Poslední roky se dočkala citlivé rekonstrukce, která nezazdila nic ze svého původního záměru, ale už ve vilové čtvrti nepůsobí jako dům hrůzy a stala se národní kulturní památkou.