Legendární mim během svojí kariéry rád bavil diváky a rozdával jim radost. Skvěle imitoval herce Charlieho Chaplina nebo zpěvačku Tinu Turner, nezapomenutelná je ale také jeho role komořího v oblíbené pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Teď už ale Jaroslav Čejka žije v domově pro seniory a jeho zdravotní stav se postupem času stále zhoršuje. „To víte, sešly se u něj bohužel dvě nemoci, které jsou ve stáří asi těmi nejhoršími – Alzheimer a Parkinson,“ uvedl před časem podle webu stars24.cz Čejkův kamarád Oldřich Bašus, který komika jako jediný pravidelně navštěvuje.

Zlom přišel po smrti maminky

V době, kdy žila hercova maminka Marie, byl Čejka ještě ve slušné kondici. O maminku, se kterou bydlel v Praze na Smíchově, se láskyplně staral a byl jí velkou oporou. Když pak ale důležitá žena jeho života v úctyhodných 104 letech zemřela, zůstal sám a brzy se ke slovu přihlásily zdravotní problémy. Herec nejdříve podstoupil operaci kolen, po které začal používat chodítko. Po čase ale skončil na invalidním vozíku a s jeho zdravím to šlo od desíti k pěti. Prodělal mozkovou mrtvici, začal se léčit s Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí a zůstal závislý na pomoci ostatních. V domově pro seniory, kde žije už přes deset let, má naštěstí kompletní servis.

„Ze začátku, když jsem ho navštěvoval, tak byl ještě jakžtakž dobrej, že jsme si mohli i popovídat. Vyvezl jsem ho a zašli jsme vedle do hospody na pivo. Pak to začalo být složitější. Byly dny, kdy vůbec nevnímal, v tom lepším případě jsme se dorozumívali tak, že alespoň mrkal okem. Když jsme se viděli naposledy, tak už ani to ne,“ řekl sedmaosmdesátiletý Bašus pro CNN Prima News.

Všichni se na něj vykašlali

„Teď, když byl covid, to samozřejmě bylo složitější, ale už předtím za ním nikdo nechodil. Každý se na něj ptá, tvrdí, jak za ním přijde, ale stejně nic. Všichni se na něj vykašlali, což je mi líto. Navíc z příbuzných má už jenom sestru, která žije až v Ostravě a také v domově důchodců. Je to smutné. Tohle si Jaroušek nezasloužil,“ dodal Bašus.

Čejka, který v roce 2007 získal Cenu Thálie za celoživotní umění v oboru tanec a balet, dneska obývá malý pokojík. Stěny zdobí fotografie z dob jeho největší slávy, kdy zářil na divadelních prknech a hrál ve filmech. Na stolku nechybí fotografie maminky. Podle slov Oldy Bašuse pečovatelky mima budí jenom na jídlo. „Nakrmí ho, jinak pořád spí. Herecká asociace mu koupila televizor, který má pořád puštěný, ale nekouká na něj. Ale cokoliv mu dáte, to slupne jako malinu. Jeho apetit je obdivuhodný. Jenže už o sobě neví, nikoho nepoznává. To je na tom všem to nejstrašnější. Tohle už bohužel není k žití,“ uzavřel smutně hercův kamarád.