Zvládněte dovolenou ve zdraví: Rady a tipy

Zdroj:

Ve slově dovolená slyšíme sloveso dovolit si i podstatné jméno volno. V těch dlouho očekávaných dnech povolených pracovních i jiných otěží zkrátka můžeme svobodně volit, jak naložíme s tím, co je v dnešní době nejdražší – se svým časem.

Cílem dovolené je odpočinout si, nabrat nové síly, zotavit se psychicky i fyzicky. Uvědomit si tuto jednoduchou myšlenku je možná důležitější než se vybavit na cestu všemi potřebnými léky a dát se očkovat (třebaže i to je významné opatření ke zdárnému průběhu dovolené).

Uvážlivé naplánování toho, s kým, kam a kdy pojedeme a co tam budeme (či nebudeme) dělat, je pro výsledný dojem zásadní. „Vy jste pány své dovolené, nikoli ona vaším pánem,“ zdůrazňuje psycholožka a psychoterapeutka Mgr. et Mgr. Lucie Čelikovská. „Dovolená je dárek, který dáváme sami sobě. Při plánování jejího stylu proto respektujte především své vlastní potřeby.“

Kompromisy a limity

Nejde však jen o to, abychom se svou cestou nesnažili mermomocí trumfovat známé a sousedy. Zdravotní přínos nebude mít ani dovolená jako „oběť“ partnerovi, ať už nás „kavárenské povaleče“ nutí slézat ledovce, nebo naopak (jsme-li milovníci adrenalinu) chce „přišpendlit“ na plážové lehátko. Kompromis bude pravděpodobně nutné volit při rodinné dovolené s malými dětmi, ale i v jeho rámci by se měl změnit druh každodenní aktivity.

Ten, kdo celé dny v práci sedí, si nejlépe odpočine při pohybu, kdo je po celý den v zaměstnání na nohou, uvítá pro změnu klid. „Aktivní pobyt v sedle horského kola nelze ovšem podniknout na prahu totálního psychického vyčerpání. I když se vám podaří všechno bez úrazu zvládnout, zkolabujete po návratu,“ varuje psycholožka.

Častá chyba je také nerespektování vnitřních a vnějších limitů. Během 14 dnů dovolené (za kratší dobu se podle lékařů organismus nestačí dostatečně zregenerovat, alespoň jedna dovolená za rok by měla být dvoutýdenní) chceme leckdy stihnout příliš mnoho. Odpočinek se tak mění ve štvanici.

Zejména senioři, kteří se po vzoru čilých důchodců ze Západu stávají velice atraktivní klientelou cestovních kanceláří, by měli zodpovědně zvážit rovněž svůj zdravotní stav. Infarkt nebo mozková příhoda však může třeba na pláži „seknout“ také s mladšími ročníky. „Odpovězte si na otázku, jaký je váš aktuální zdravotní stav, co zvládnete a zároveň si dokážete užít. I tady platí známé méně někdy znamená více,“ radí Lucie Čelikovská.

Lepší pozdě nežli později

To, že se dovolená nevyvedla, může být nejen vinou špatného plánování. Jinak perfektně načasovaný, zajištěný a našim představám odpovídající pobyt můžou pokazit zdravotní problémy. Mnohým lze předejít.

„Aby se cestovatelé vyhnuli různým komplikacím, jako jsou infekční nemoci nebo úrazy, měli by se včas zaměřit na prevenci. Zatímco lékárničku či cestovní pojištění lze zajistit během jednoho dne, konzultaci v centru cestovní medicíny a případné očkování je nutné řešit i několik týdnů předem.

Nejběžnější cestovatelské očkování proti žloutenkám typu A a B je ideální zahájit nejméně šest týdnů před odjezdem,“ říká MUDr. Daniela Fránová z centra Očkování a cestovní medicína, Zdravotní ústav se sídlem v Plzni.

Právě žloutenky typu A a B jsou velmi rozšířené cestovní onemocnění, proti němuž se lze chránit vakcinací. Obecné pravidlo sice stanoví: Čím vzdálenější je cílová destinace, tím dříve by se měla dovolená začít plánovat, ale platí i slogan známý ze stejnojmenného filmu: Lepší pozdě nežli později.

Například ochránit se před klíšťovou encefalitidou, která hrozí nejen v Česku, ale například také Rakousku nebo Rusku, je možné klidně teď uprostřed „klíšťové sezony“ očkováním ve zkráceném termínu.

„Doporučení očkování při cestách do jednotlivých zemí se liší nejen podle lokality, ale také podle doby pobytu, plánovaných aktivit, způsobu cestování, ubytování a stravování. Míra rizika závisí na tom, zda se člověk bude pohybovat převážně ve městech, přímořských letoviscích, na venkově nebo ve volné přírodě, zda bude venku jen ve dne, nebo rovněž v noci.

O rizicích a doporučeném očkování pro každou konkrétní cestu do exotických míst je vždy vhodné se poradit v některém centru cestovní medicíny nebo očkovacím středisku,“ vysvětluje viroložka MUDr. Hana Zelená ze Zdravotního ústavu Ostrava.

Nezapomeňte na léky

Nemusíme se ale nakazit nějakou hrozivou nemocí (podle Hany Zelené je nejnebezpečnější vzteklina, která má prakticky 100% úmrtnost a jejíž největší výskyt je v Indii, Číně a Africe). Asi 60 % zdravotních problémů na cestách tvoří úrazy, úžeh a úpal.

Znepříjemnit dny volna dokáže též známý cestovatelský průjem i jeho „sestra“ zácpa, běžné nachlazení či třeba „jen“ zánět spojivek. Zkušený turista má proto v domácím počítači nejen seznam oblečení na různé typy dovolené (na lyže, na kolo, k moři, do lázní), ale také aktualizovaný soupis pro cestovní lékárničku, kde pochopitelně nechybí zásoba léků na chronické potíže, která vystačí rovněž v případě nedobrovolného prodloužením pobytu kvůli nějaké aktivní sopce nebo stávce pilotů.

„Cestovatelé by měli mít dostatečné znalosti o rizicích v destinaci jejich plánované dovolené, ať už budou souviset s hygienickými podmínkami, typem a délkou pobytu, nebo zvyklostmi dané země,“ doporučuje Daniela Fránová. „S trochu nadsázky lze říct, že nejsou nebezpečné země, nýbrž jen rizikoví cestovatelé“.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky