Zkuste terapii smíchem. Bude vás to bavit!

Zdroj:

Že je reakce na legraci léčivá, víme všichni. Mozek více občerstvuje kyslík a po těle se rozlévají blahodárné endorfiny. Nálada ke srdečnému chechotu je ovšem málokdy. V USA a západní Evropě se už delší dobu pořádají hromadné „řehtanice“, leccos se ale už zkouší i u nás!

Moc smíchu je prokázaná. Pomáhá i v závažných situacích, což se určitě hodí také v období krizí. Výstižný je příklad z doby tzv. kubánské krize. Tehdy, v roce 1962, hrozilo, že situace vyústí v jaderný konflikt.

Americký prezident John Fitzgerald Kennedy se sešel se svými poradci. Vládla napjatá atmosféra, všichni byli ve stresu. Říká se, že v této náladě někdo navrhl námořní blokádu. Na to jiný namítl: „Co když sovětské lodě nezastavíme?“

A vtom J. F. Kennedy prohodil: „Je to jednoduché: přemůžeme posádku, odtáhneme je do přístavu a zjistíme, že vezli dětské přesnídávky.“ Všichni se začali smát a atmosféra se uvolnila. Žertík v extrémně vážné situaci pomohl najít racionální řešení.

Zasmějme se - i s rybou

Historku připomíná snad největší expert přes smích u nás, primář Oddělení léčby závislostí mužů v pražské Psychiatrické léčebně Bohnice, MUDr. Karel Nešpor, CSc. Kromě dlouholeté léčby alkoholismu se od 90. let, kdy pobýval v Indii, zajímá o jógu a je znám jako lékař, který používá netradiční léčebné metody.

Jedna z nich je právě terapie smíchem, o níž vydal tři knihy. V rámci sezení a skupinového povídání se svými klienty zapojuje do programu smích v různých formách. „Není to tak, že by se pacienti pořád smáli a pak od nás odešli zdraví,“ říká Karel Nešpor. „Oni mají těžké životní příběhy, stavy úzkosti. Ale po probírání vážných témat se uvolní.“

Karel Nešpor mluví o trojúhelníku, jehož vrcholy mají tři formy: smích (tělesná záležitost), dobrá nálada (emoce) a humor (spíše rozum). Jde vlastně o body a cesty, jimiž se k zasmání dostaneme. Nejobtížnější je to přes náladu, nejsnazší přes smích. V oblasti duševního zdraví se jedná o uvolnění skrze svaly a ovlivnění nadledvin a dalších orgánů.

Podle amerického vědce Paula Ekmana se dá mozek zmást: pokud si budeme protahovat svaly vedoucí ke koutkům úst, vyvolá se falešný pocit radosti.

Studie o smíchu jako terapeutické metodě probíhají v zahraničí už dlouho. Už před 35 lety s tím mnohé zakusil americký novinář Norman Cousins. Po bolestivé nemoci kloubů se snažil po propuštění z nemocnice co nejdéle smát, i když mu vůbec nebylo hej. Poslouchal vtipy a díval se na komedie.

Skutečně zaznamenal, že bolesti na čas ustoupily. O svých dojmech a poznatcích pak napsal knihu. Později se začalo zkoumat více vlivů. Už i u nás chodí dětem do nemocnic pomáhat klauni. Na západ od nás také nepředstavují výjimku jakési chechtací kluby.

Britský lektor manažerů Tim Dowling zase radí: „Zničte protivníka smíchem!“ Když se během pádných argumentů začnete hlasitě smát, rozhodně prý znejistí. Při depresích je účinek relaxací smíchem samozřejmě nižší, ovšem okamžitý efekt je patrný u stavů úzkosti a špatné nálady.

Mnozí lékaři se také přiklánějí k tomu, že i u neurózy si člověk nuceným smíchem pomůže, protože „vysmání“ mu posílí nadhled. A ten v těžkých časech rozhodně pomáhá.

Navoďte si radost

  1. Stoupněte si ráno před zrcadlo (nejlépe doma, když jste sami a máte k tomu dost klidu).
  2. Zatvařte se vážně, ovšem počítejte s následným veselím.
  3. Smějte se. Nemusí jít o řehot, stačí i lišácké grimasy a posunky. Svůj úsměv zesilujte postupně.
  4. Nebojte se, to není cesta na psychiatrické oddělení, nýbrž prevence!

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky