Zkuste kokosovou vodu, nový módní nápoj!

Zdroj:

Také rostliny jsou v dnešním spotřebitelském světě řízeném reklamou předmětem módních vln. Jeden rok je samospasitelným nápojem brusinkový džus, další rok všichni poslušně žvýkají sušené bobule. Teď se do záře reflektorů dostal kokos a zdá se, že v ní vydrží.

Donedávna byly tyto ořechy (v dobách před listopadem 1989 díky dovozům z Kuby jedna z mála exotických lahůdek československého předvánočního trhu) podceňovány, ba přímo zavrhovány. Kokosový olej byl považován za podřadný a zdraví škodlivý, zvlášť ve srovnání s „ušlechtilým“ olejem panenským olivovým nebo módními kometami typu oleje z hroznových jadérek.

Nyní se ale zdá, že se na kokos konečně pár expertů podívalo nezaujatýma očima a shodli se, že je třeba ho rehabilitovat. (Taky je ovšem možné, že nějaký boháč skoupil kokosové plantáže kdesi v tramtárii a potřebuje pro svůj produkt marketing. Věřme však, že nikoli.)

Živá voda celebrit

Hitem vpravdě světovým se stala kokosová voda. Jak nedávno konstatoval i časopis Time, „tato exotická lahůdka je nyní nejnovější módou, přičemž vytěsňuje dřívější hvězdy - šťávy z granátového jablka a z bobulí akai“.

Nasládlá bezbarvá tekutina z dutin nezralých kokosových ořechů je opravdu lahodná. Zvlášť potěší přímo v horkých krajích, kde se podává velmi jednoduše: prodavač mačetou usekne špičku ořechu, do otvoru vrazí brčko a je hotovo. V loňském roce se jen v USA a západní Evropě kokosové vody prodalo v přepočtu zhruba 7 miliard Kč. To je čtyřnásobně víc než v roce 2010!

Nečekaný úspěch ovšem zaskočil pěstitele kokosových palem, kteří jsou stále zvyklí spíš na nezájem a ústrky. Většinou dosud sklízeli ořechy hlavně pro místní použití a své háje programově neobnovovali. Nebyly na to finance a odběratelé neměli zájem. Nedostatek peněz na pěstování však přinesl i jednu nečekanou výhodu: kokosoví farmáři kvůli němu nepoužívali žádná hnojiva, takže jejich produkce je vesměs v biokvalitě.

Voda nebude k sehnání?

Vývoz všeho kokosového až dosud zajišťovali překupníci, kteří farmáře neslýchaně odírali. V současnosti ale vstupují do hry velké firmy (včetně té zainvestované Madonnou) a zároveň hnutí Fair Trade, které žádá vyplácení „férových“ cen. Problém však je, že kokosové palmy musejí pár let růst, než vydají první úrodu.

Dá se tedy vbrzku očekávat nedostatek kokosové vody, která se už teď občas falšuje či alespoň míchá s nejrůznějšími džusy. Výrobci této „zázračné“ vody rovněž neustále zvyšují ceny a občas odmítají zakázky s tím, že nejsou schopni je splnit.

Nové kokosové plantáže se proto nyní narychlo vysazují v Keni, Mexiku, Brazílii, na Srí Lance, Filipínách, Thajsku a v řadě dalších zemí, jejichž klima to umožňuje. Někde už dochází k soubojům s dosud mnohem výnosnější palmou olejnou. Ta třeba „zamořila“ velkou část Malajsie a nyní je z ní opět vytlačována.

Pro české zemědělce kokosové šílenství žádnou příležitostí není, globální oteplování přece jen tak daleko (dosud) nepokročilo. Musíme si počkat, až se do módy dostane třeba šťáva z kyselého zelí. To by ostatně při dobrém marketingu vůbec nemusel být problém…

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky