Živelných katastrof přibývá. Země se na nás zlobí

Zdroj:

Záplavy, povodně, smrště, mrazy, vedra i sucha jsou stále častější, silnější i ničivější. Můžou za to probíhající klimatické změny, pod kterými se podepsala také civilizace. Děsivé jsou zemětřesení či výbuchy sopek.

Počet mrtvých po řádění tornáda, které 22. května srovnalo se zemí město Joplin v americkém státě Missouri, stoupl na 124. Podle CNN se jedná o rekordní počet obětí jediného tornáda za posledních 60 let. Vichr dosahoval rychlosti téměř 320 km/hod.

Další tornáda později zabíjela v Oklahomě a Kansasu. Jejich vlna udeřila USA už v dubnu – jen v jeho posledním týdnu řádilo na jihu Spojených států 362 tornád, z toho 312 během 24 hodin. O život přišlo přes 350 lidí. Je to nejhorší situace od roku 1925, kdy během jednoho dne zahynulo 747 osob.

Povodně, sesuvy, sopky

Stále živá desková tektonika dokáže neuvěřitelné věci. Nedávné velmi silná zemětřesení v Japonsku, možná nejhorší v dějinách země, z nichž největší dosáhlo 8,9 stupně Richterovy škály, je názorný důkaz. Podle údajů sond z blízkosti tektonického zlomu se město Sendai a jeho okolí „sedící“ na severoamerické zemské desce nadzvedly a horizontálně posunuly o 24 metrů na východ! Podobné „chrupnutí“ mohlo kdysi lehce spláchnout Atlantidu…

Nejhorší je zemětřesení

Japonsko má smůlu, že leží v místě, kde se stýkají tři zemské desky: euroasijská, filipínská a severoamerická. Pohyby a tlaky desek, jež se stále „oťukávají“ či se pod sebe podsouvají, způsobují napěťový stav a tektonickou aktivitu, která vyústí v otřesy nebo sopečnou erupci.

Právě pohyb australské a eurasijské litosférické desky vyvolal v prosinci 2004 u indonéského ostrova Sumatra vlnu tsunami, která zpustošila pobřeží států jihovýchodní Asie. Tehdy zahynulo okolo 280 000 lidí. Loni v lednu apokalyptické zemětřesení zabilo na Haiti téměř 230 000 osob…

Zemětřesení je asi největší přírodní hazard. Přichází často nečekaně a za pár sekund napáchá ohromné škody. I když jsme pokročili ve zkoumání dynamiky zemského tělesa i seizmiky, je předpověď zemětřesení a ochrana před ním složitá. Podobně je tomu u tsunami.

Mezi další nebezpečí patří svahové pohyby vlivem gravitace, vody, ledu nebo větru a také ničivé požáry. Šíří se nekontrolovatelně, ať už vzplanou volně třeba po úderu blesku, nebo jsou založeny člověkem (úmyslně, náhodou či nezodpovědným chováním).

V Řecku kvůli nezvladatelnému ohni loni v létě dokonce vyhlásili výjimečný stav, uhořelo přes 40 lidí. Větší tragédii zaznamenala země v roce 2007: tehdy plameny na jihu Peloponéského poloostrova sežehly tisíce hektarů porostu a zabily 65 lidí.

Proroctví 82letého Amričana Harolda Campinga, jenž opakovaně předpovídal konec světa na 21. května, se nenaplnilo. Pastor se prý spletl a k apokalypse dojde až o pět měsíců později. Snad se zase mýlí. Ovšem vypadá to, že Země zvedá stále výš výstražně vztyčený ukazováček: Člověče, nejsi můj pán, moc si nevyskakuj! Nemáte také podobný pocit?

Historické vykřičníky

  • Za největší sopečnou katastrofu nedávné historie je považován výbuch indonéské sopky Tambora v roce 1815, při němž zemřelo 10 000 lidí. Výbuch vytvořil kráter o průměru 7 km a nadmořská výška sopky se snížila o 1 300 m. Vyvržený popel ovlivnil globální klimatickou situaci ještě v následujícím roce.
  • Erupce indonéského ostrova Krakatau proběhla na etapy roku 1883 a je považována za nejsilnější vulkanickou explozi. Byla slyšet až ve vzdálenosti 4 800 km! Oblak sopečného popela dosáhl výšky 27 km a několik sekundárních vln tsunami registrovali až na britských ostrovech. Zahynulo přes 36 000 lidí.
  • Vulkán Mt. Pelée na ostrově Martinik má na svědomí největší neštěstí způsobené žhavým mračnem. Vypustil ho roku 1902 a zasáhlo 6 km vzdálené město St. Pierre. Teplotě 700 °C nic neodolalo, zemřelo okolo 30 000 lidí.
  • Před 20 lety se na filipínském ostrově Luzon po 500 letech probudila sopka Pinatubo. Exploze vytvořila kráter o průměru 2,5 km, sopečný prach pokryl území o ploše 120 000 km2, sluneční záření pokleslo o 5 %. Díky přesné předpovědi si neštěstí vyžádalo pouze 300 obětí na životech.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky