Potopa

Od pradávných dob se tradují po celém světě zkazky o velké potopě světa. Její popis najdeme v Eposu o Gilgamešovi, ve Starém zákoně, dokonce i ve starém mayském rukopisu Popol Vuh.

  • Zajímavé je, že archeologické vykopávky dávají pověstem o velké světové potopě za pravdu – skutečně se dají dohledat vrstvy, kde bylo vše překryto vrstvou bahna.

Sopky

Neméně zdatnými konkurenty světové potopy jsou sopky. Platón ve své knize Kritias popisuje zánik bájné Atlantidy právě díky sopečnému výbuchu.

  • A dodnes se můžeme podívat do Pompejí, kde sopečný výbuch vše zakonzervoval tak, jak v té chvíli bylo.

Zemětřesení

Malé procento zemětřesení vzniká kvůli sopečné činnosti. Z větší části však jde o průvodní jev pohybu zemských tektonických desek. Laicky řečeno, když se tyto desky začnou pohybovat a narážet do sebe okraji, dochází k zemětřesením.

  • Až tři čtvrtiny všech zemětřesení se odehrávají v tzv. Ohnivém kruhu, což je pás v Tichém oceánu spíše ve tvaru podkovy. Táhne se od západních pobřeží Jižní i Severní Ameriky na sever a odtud na východní pobřeží Asie, kde je nejvíce zasaženo Japonsko, tichomořské ostrovy, Nový Zéland a částečně Austrálie.
info

Zbývající zemětřesení, takových 15 – 20 %, se odehrávají v pásmu od Azor přes severní Afriku, Středozemní moře, Alpy, Turecko, až po Himálaje.

  • Od roku 1900 do roku 2010 proběhlo ve světě nejméně 126 ničivých zemětřesení, z toho kolem dvaceti velkých ničivých zemětřesení (za ta jsou označována zemětřesení s počtem obětí 60 tisíc).

Nejsilnější zemětřesení proběhlo v roce 2004 na Sumatře, kdy počet obětí dosáhl více jak 283 tisíc, stupeň Richterovy škály byl 9,1. Další tři nejsilnější zemětřesení se odehrála v Číně v letech 1976, 1927 a 1920 či v Japonsku v roce 1923. Za nimi je pak loňské zemětřesení na Haiti s 200 tisíci oběťmi a hodnotou 7,1 Richterovy stupnice.

  • V České republice dochází ke slabým zemětřesením o síle kolem 4. stupně Richterovy stupnice, a to v oblasti Mariánských Lázní, Karlových Varů a u Hronova. Na území jižních Čech bývají dozvuky alpských zemětřesení.

Tsunami

Japonské slovo, někdy se setkáte i s tvarem cunami, znamená doslova „vlna v přístavu“. Tato vlna vzniká při podmořském zemětřesení, případně dopadu meteoritu do moře.

Zatímco na hlubokém moři je tsunami těžko pozorovatelná (obvykle má výšku v cm až desítkách cm), u pobřeží nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky desítek metrů. Současně klesá třením o dno její rychlost (která ale i tak je stále značná).

info

Spíše než o vodní stěnu, jak je často vyobrazována, se jedná o náhlou záplavu. Během několika minut stoupne hladina moře až o desítky metrů a po několika minutách voda zase opadne. V některých místech se díky špatnému odtoku může udržet i delší dobu.

  • Z historie známe například tsunami po velkém lisabonském zemětřesení v roce 1755 v Portugalsku, po výbuchu sopečného ostrova Krakatoa v Indonésii v roce 1883 (vlny měly výšku kolem 40 m), 15. června 1896 zničila obrovská vlna tsunami celý japonský ostrov Honšú.

Ve 20. století zasáhla v roce 1908 po zemětřesení desetimetrová vlna italské pobřeží a zanechala za sebou přes 200 000 mrtvých. Po silném zemětřesení v Chile v roce 1960 zasáhla tsunami i Japonsko, vzdálené 16 800 km, kde zabila stovky lidí. V roce 1993 zničila tsunami malý japonský ostrov Okuširi poblíž ostrova Hokkaidó.

  • Další náhlá tsunami zasáhla pobřeží jihovýchodní Asie (a posléze další ostrovy v Indickém oceánu) ráno 26. prosince 2004. Dostala se dokonce k východnímu pobřeží Afriky. Zabila přes tři sta tisíc lidí.

Asi nejznámější je dnes tsunami z 30. září 2009, vyvolaná zemětřesením o síle 8,3 stupně Richterovy škály u souostroví Samoa v Tichém oceánu. Protože zasáhla výletní letoviska, je mezi oběťmi i hodně Čechů. Konečný počet obětí je okolo 150.

Humanitární organizace

  • Pokud chcete přispět obětem podobných tragédií, můžete využít některé humanitární organizace. Např. Armáda spásy, ADRA, Člověk v tísni nebo UNICEF.