Jde o jednu z možných verzí Mussoliniho popravy, nad níž dodnes visí mnoho otazníků. Partyzánský soud nebyl legálním soudem, na rychlém procesu i výkonu rozsudku se podílely emoce a nejspíš také obava, že by řádný soud za účasti shovívavých Američanů odsoudil duceho jen k několika letům vězení. Přesto nebyl důvod, aby byla popravena i Claretta. Mnozí historikové se proto přiklánějí k verzi, že se na smrt vydala dobrovolně. Co stálo za tak věrnou láskou, kvůli které Clarettin život pohasl v pouhých 33 letech?
Nejprve je třeba předeslat, že Mussolini býl na počátku své politické kariéry obdivovanou osobností a Itálie mu důvěřovala. Ve 20. letech minulého století Evropa ještě neměla s diktátorskými režimy tolik zkušeností, a tak davy snadno podlehly Mussoliniho propagandě a kultu osobnosti. Stejně jako jiní charismatičtí vůdci, i Mussolini získal obdiv nespočetného množství fanynek. Jednou z nich byla i mladičká Claretta Petacci.
Claretta duceho zbožňovala už od svých dívčích let. Když na něj pak v září 1933 zamávala z okénka auta při náhodném setkání na Via del Mare v Římě, splnil se jí do té doby nemyslitelný sen. Duce nechal auto zastavit a domluvil si s ní schůzku.
V té době ovšem Claretta netušila, že si Mussolini nechává posílat do ložnice každou noc hned několik žen za sebou. Protože od svého nástupu k moci dostával každý den hromadu milostných dopisů, stačilo si z nich jen vybrat. Nejvíce ho prý vzrušovalo, když žena odolávala jeho svodům, a mohl ji znásilnit. Jindy si představoval, že jde o prostitutku. Jeho sexuální apetit neznal mezí a byl silně poznamenán násilnickými sklony.
S Clarettou se to přecijen mělo trochu jinak. Šlo o slušnou dívku z vážené rodiny, která měla krátce před svatbou. Mussolini si proto nejprve předvolal její matku. "Je vaše dcera čistá? Dohlédněte na ni. Kdo má tu výsadu být v blízkém vztahu s vůdcem, nemůže mít jiné milence," prohlásil. Clarettina matka románek své dcery s Mussolinim podpořila a dovolila, aby duce Clarettu navštěvoval v její ložnici.
Po líbánkách s novomanželem se Claretta hned vrátila do milencovy náruče v Římě. V roce 1939 se Mussolini zbavil jejího manžela tím, že ho poslal pracovat na italské velvyslanectví v Japonsku. Ve své vrozené žárlivosti chtěl mít milenku jen pro sebe. On sám se ale zástupů nárazových bokovek nevzdal a rád se svými sexuálními trofejemi před Clarettou ještě chlubil.
Jejich vztah byl plný vášně a přerostl ve vzájemnou závislost. Claretta žila jen pro svého duceho a jiné životní naplnění nikdy nedokázala najít. Zřejmě proto s ním i zemřela a její tělo bylo ostudně vláčeno Milánem stejně jako tělo jejího milence. Než ji pověsili hlavou dolů na nosník čerpací stanice na Piazzale Loreto, jedna žena z davu jí údajně svázala sukni, aby se neshrnula - Claretta prý totiž na sobě neměla spodní prádlo. Ale to je zase jen jedna z verzí, které se už nepodaří potvrdit.