Některé zákony přežívají v právních řádech nejrůznějších zemí světa desítky i stovky let bez toho, aby si jich kdokoli všiml. Problémy ovšem můžou nastat v případech, pokud by se na takovou normu rozhodl někdo odvolávat.

V kanadské provincii Alberta například dodnes platí zákon, který místním policistům nařizuje „poskytnout každému propuštěnému vězni pušku s náboji a koně“. V dřívějších dobách mělo takové nařízení své opodstatnění: vyhnat někoho z města do divočiny beze zbraně se v podstatě rovnalo rozsudku smrti. Dnes se již zákon pochopitelně nedodržuje, ale stále je platný. Být obyvatel Alberty, asi bych se moc neradoval, kdyby se propuštění trestanci začali dovolávat svých zákonných práv. A určitě bych doufal, že v dohledné době nebude nějaká větší amnestie…

Jak plašit špačky

Do trošku jiné kategorie patří zákony, které jsou v podstatě rozumné, ale zbytečně složitá byrokracie a šroubovaná právnická mluva z nich vyrobí paskvil. Typický příklad je vyhláška č. 294/2006 Sb. o odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného. „Účelem usmrcování podle této vyhlášky není snižování početních stavů špačka obecného lovem, ale zvýšení účinnosti střelby jako metody plašení jedinců špačka obecného.

Odchylný postup spočívá v možnosti úmyslně usmrtit špačka obecného, a to pouze loveckou zbraní brokovou, popřípadě kombinovanou, při využití maximálně dvou hromadných střel s broky do velikosti 2,5 milimetru včetně.“

Cestou z koupaliště zavadil o obrubník, upadl a potloukl se. I když jeho nehoda neohrozila nikoho jiného, čekala ho pokuta od 25 000 do 50 000 Kč. Podobných případů bylo ovšem mnohem víc, do boje proti nesmyslné normě se proto zapojil i tehdejší ombudsman Otakar Motejl. V srpnu 2007 byla tato hloupost novelou silničního zákona napravena, nicméně na chybu v zákoně do té doby doplatilo mnoho pokutovaných cyklistů.

Kdo si hraje, zlobí

Snad ještě větší právní zmetek vznikl v roce 2002 v Řecku, tedy zemi, která dala světu slovo demokracie. Řečtí zákonodárci totiž plošně zakázali elektronické hry. A to nejen na počítačích, ale také na herních konzolích či v mobilních telefonech. Pokud jste si tak někde na pláži zapnuli Game Boye a hráli na něm třeba tetris, hrozila vám pokuta od 5 000 do 75 000 eur. Cíl zákona byl přitom původně stejně jako u českého silničního zákona chvályhodný: zamezit ilegálnímu sázení. Jenže poslanci jaksi nevzali na vědomí fakt, že naprostá většina počítačových her nemá se sázkami vůbec nic společného a norma namířená proti gamblerům zmutovala v absurdní nesmysl. Výslovně totiž zakazovala „hraní s pomocí počítače bez ohledu na způsob tohoto hraní“ a nečinila žádný rozdíl mezi virtuálním kasinem a nevinnou hrou pro děti.

Ačkoli řecké soudy nakonec zákon prohlásily za protiústavní a vláda přišla s vysvětlením, že elektronické hry jsou povoleny, pokud nejsou spojeny se sázením, k definitivní nápravě zákona došlo až povíce než dvou letech a po hrozbách od Evropské unie. Do té doby však v Řecku proběhlo několik razií v internetových kavárnách, kde policisté kontrolovali, zda se zákon dodržuje, a jejich majitelům rozdali tučné pokuty.

Málo blbé? Přidáme ještě blbější!

Asi nejznámější sběratel hloupých zákonů je bývalý britský soudce David Crombie. Některé z nich sepsal v knize Nejhloupější zákony světa, kterou v českém překladu vydalo Nakladatelství Ikar v roce 2002. Zde je několik z nich:

  • Aljaška (USA) – Vyhodit z letícího letadla živého losa je trestné.
  • Anglie (Velká Británie) – Muži můžou močit na veřejnosti pouze v případě, že tak činí u zadního kola svého auta a pravou ruku mají opřenu o karosérii vozu.
  • Florida (USA) – Za slona uvázaného k parkovacím hodinám se platí stejné parkovné, jako by šlo o motorové vozidlo.
  • Itálie – Ženám, jejichž křestní jméno zní Marie, je zakázáno provozovat prostituci.
  • Kentucky (USA) –Žena se nesmí více než čtyřikrát provdat za téhož muže.
  • Singapur – Orální sex je pokládán za trestný čin, pokud netvoří součást milostné předehry.