Zabijáci kormoráni: Kolik nás stojí?

Zdroj:

Na hladinu Litické přehrady u Plzně usedá asi 200 kormoránů. Je osm ráno, v éteru šustí křídla. Černí ptáci, kteří ve velkém létají do Česka zimovat, se stali pro rybáře černou můrou. Masakrují ryby.

Chráněné – nechráněné, to je fuk. A berou je po tunách. Letošní škody v jejich režii předčí ty loňské, tedy 200 milionů Kč.

Boj proti kormoránu velkému se u nás rozhořel před čtyřmi lety. Od té chvíle hoří, ale kupodivu je stále v ofenzivě pernatec. Že by v 21. století nebylo schůdné řešení?

Šok a šok a šok

Kormoráni u nás začali brzdit na zimu, protože ležíme na jejich tahu, máme přijatelné zimy a v řekách, rybnících a přehradách hodně ryb. Zatím… To se rybožroutovi, jenž je schopen se za úlovkem potopit i do hloubky 30 metrů, líbí.

Co víc, má tu na zimní hostiny klid! Nesmí být plašen na nocovištích, ani jen tak střílen při polním pychu. Pták honosící se titulem zvláště chráněný je téměř nedotknutelný, ač on ve zdejší přírodě zahraniční turista na dovolené likviduje naše domácí populace ryb, které tu žijí celoročně a jsou též chráněné. Ale jsou to „jen“ ryby!

Při „náletech“ na hladinu či za sofistikovaného nahánění ryb do míst, odkud nemají úniku, je kormorán nejen požírá, ale mnohé „pouze“ zraní ostrým zobákem (takže stejně uhynou). Navíc je permanentě stresuje v době, kdy mají mít klid. Kvůli nutné ostražitosti ryby ztrácejí na hmotnosti a zvyšuje se jejich úmrtnost.

Rybáři vs. ochranáři

Kormorán velký nemá v Česku přirozeného nepřítele. Takže rybáři (nejen z Českého rybářského svazu) došli k závěru, že je nutné řešit jeho odstřel, jinak v našich vodách zlikviduje veškeré ryby (bělice, plotice, malé kapříky…), které oni vesměs uměle (řada ryb není schopna přirozené reprodukce ve vodách) s nemalými náklady vysazují.

Jenže se s jistým ne ozvali ochránci přírody (je jim třeba přičíst k dobru, že evropský poddruh kormorána v polovině 20. století zachránili od vymření). A tak se licituje, scházejí se i mezinárodní expertní skupiny a přijímají se usnesení jak na kormorána.

Elegantní dravec, jehož valem přibývá, totiž řádí také v dalších evropských zemích. Poslední domácí konference se konala v Plzni 23. února…

„Odstřel je složitá věc. Může být povolen krajským úřadem nebo obcí s rozšířenou působností, ale musejí ho provádět členové sdružení myslivců, které v dané lokalitě funguje, to za prvé. Za druhé je odstřel ztížen tím, že je omezen ve vztahu ke vzdálenosti lidských obydlí, a také je ovlivněn faktem, že dostat se ke kormoránovi na jistý dostřel není lehké,“ říká Martin Hanzlíček, člen profesionální rybářské stráže, vystudovaný zoolog.

Kormorán je chytrý a dává si pozor! „Kde je výskyt kormoránů největší - na nocovištích a toku Berounky – tam se střílet nesmí,“ dodává odborník. A jsme u toho!

Regulace je nutná

Kormorání hejna likvidovala v minulých letech rybí populaci na Úhlavě, Radbúze a Berounce, ptáci si vyhlédli i Ohři, část Nežárky… Operují na vodách, kde je dost potravy. Řekne se, že příroda si poradí, jenže orel mořský se k nám hned nenastěhuje.

Pro regulaci tažného ptáka se vyslovilo i Ministerstvo zemědělství. Dochází totiž nejen ke ztrátám na rybničním hospodaření, ale kormorán nenápadně ovlivňuje skladbu typické ichtyofauny v rybářských revírech, tedy i kvalitu vody.

„Paradox je, že vysadíte-li na řece a další volné vodě ryby, staráte se o ně, ale kormoráni je sežerou, nemáte nárok na náhradu škod. Pokud se tak stane na vodě soukromé, to už je jiná,“ krčí rameny Martin Hanzlíček s tím, že peníze nejsou to hlavní:

„Kormorán, jehož žravost roste s nižšími teplotami, roznáší i velké množství parazitů a znečišťuje trusem břehy; především stromy, na nichž nocuje. Ty po pár letech uschnou, odumřou.“ A propos jeden dospělý kormorán denně sežere 0,5 kg ryb (raněné při lovu nepočítáme) a v ČR se zdrží přibližně 100 dnů.

Jen na Litickou přehradu přilétá na zimu kolem 800 kusů. Do celé ČR pak zavítají na desítky tisíc tažných kormoránů a někteří už tu hnízdí.

„Z pohledu veřejnosti je to asi jasné. Každá maminka s dítětem se bude raději dívat na ptáčka, jak papá rybičku, než na rybu, kterou navíc stěží uvidí. Navíc ten problém, i když bude mít dopad na všechny, zatím trápí spíš odborníky. Z laické veřejnosti pak ty, kteří onu devastaci vidí, protože u některé řeky nebo přehrady žijí,“ říká Martin Hanzlíček.

V tom spatřuje důvod, proč je přístup k řešení problému tak trochu laxní. „Bohužel jde o přemnoženého ptáka a stav už je takový, že se do toho musí vložit člověk,“ míní odborník, jenž sleduje pohyb, výskyt a chování kormoránů v Plzeňském kraji.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky