Z mého života likvidátora

Z mého života likvidátora
Z mého života likvidátora
Zdroj: Profimedia.cz

Nový fejeton paní Marie o praktických zkušenostech s likvidací nežádoucích nájemníků...

Národ bojuje už pár let s plzáky španělskými. Myslím, že proto, že není jednoznačných vítězů, je tento boj obohacován stále novými rafinovanými způsoby likvidace. Prosté solení či sypání jedovatých granulí už používají jen naprostí outsaidři. Ani mne tyhle slizké potvory neminuly, nezvykla jsem si na ně, ani se s nimi nehodlám blíže seznamovat. Používám kombinaci několika dobrých rad a když je ráno, obzvlášť po dešti, sbírám je v pracovních rukavicích do sáčku, drtím mezi rty docela dost hrubá slova. Na celou tuto akci během chvilky zapomenu, tak si myslím, že jsem slimáky tak nějak přijala do svého života.

Také s mravenci jsem uzavřela jakýsi smír, či jak toto naše společenství nazvat.

Přízemní nepodsklepené bydlení je asi přímo vyzývá ke každoroční návštěvě, jinak si to neumím vysvětlit. Je pravda, že letos přišli nejpozději, co pamatuji, vlastně až minulý týden. Už od ledna jsem pro ně, jako vždycky, připravovala nejen rafinované průmyslově vyrobené mravenčí domečky, ale také čas od času sypala k místu jejich bývalých výskytů střídavě mletou skořici, anýz, tlučený hřebíček. Přesto jsou tady, malinkatí, černí. Kupodivu med nechali bez povšimnutí, zato na kousku sýra jich byla za chvilku pěkná hromádka. Dokonce dokázali tím sýrem pohybovat!

Kdybych to neměla ve vlastní kuchyni, byla by to docela legrace.

Takhle mi to moc k smíchu není, prostříkám tedy kdeco prostředkem proti lezoucímu hmyzu a věřím, že opět uraženě odtáhnou. Jako každoročně.
Letos jsem však zaznamenala dalšího tvora, který se rozhodl se mnou sdílet společnou domácnost.
Mol. Nebo moli?

Kde se vzal, tu se vzali.

Nikdy jsem je neviděla „až tak“ zblízka. A myslím, že mi to nijak nechybělo. Mé prvotní odmítání skutečnosti vystřídalo horečnaté internetové vyhledávání. Vůbec jsem neměla tušení, kolik druhů molů existuje a jak dlouho je možno se s jejich existencí trápit. V jedné z diskuzí jsem podle data pochopila, že jsou tací, co jsou pronásledováni několik let! Ten, kdo sestavil prevenci pod přehledné body, by dle mého názoru zasloužil nějakou literární cenu, neboť vše je přehledné a jasné i mně.

Učinila jsem tedy tak, jak bylo popsáno. Obzvláště poslední bod mi dodal radost a sílu do života: „Pokud se potravinový mol do 14 opět neobjeví, byli jste jako amatérští deratizátoři úspěšní.“

Neobjevil se 16 dnů.

Definitivně jsem zlikvidovala všechny mololapky, měla jsem jich několik druhů, byla jsem na sebe pyšná krzevá svoji úspěšnost likvidace.
Tomu molovi, co na to koukal ze stropu, jsem musela připadat směšně a tomu druhému vedle něj to bylo očividně jedno.

Ach jo.

V tom obchodě, kam chodím kupovat výše zmiňované mololapky, je vždycky někdo ze stejnou zkušeností, ba i poradí něco navíc. Jsou to většinou lidé příjemní a společenští. Možná se dokonce domluvíme na nějakém pravidelném setkávání. Třeba v klubu tleskačů molů.
Myslím, že o členy nouzi mít nebudeme.
Ach jo.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky