Vykradači hrobů v Egyptě: Prokletí a smrti se už nebojí?

Zdroj:

„Egypt nemá naftu, zato má starověké hroby!“ říká pyšně průvodce turistů Abdullah Kásim (34). „Stovky generací lidí z mého kraje už dobře žily z toho, co jejich praotcové uložili do země.“

Zdá se vám to nadsazené? Možná ani moc ne – vykrádání hrobů je v Egyptě jedno z nejstarších a nejvýnosnějších zaměstnání.

Hřbitovní zloději sice nikdy nepožívali moc úcty, jejich bohatství jim však zjednávalo dostatečný respekt. Nebo přinejmenším možnost přežít.

Nouze z kopáčů zloděje činí

Abdullah Kásim mi při mém pobytu v Egyptě loni v zimě prokázal velkou poctu, neboť mě pozval k sobě domů. Rozlehlé stavení ve vesnici asi hodinu jízdy autem od Káhiry hostí několik rodin.

Stejně tak objem všech staroegyptských památek odcizených v průběhu věků se odborníci neodvažují odhadnout: určitě je to však mnohonásobně víc, než kolik jich skončilo v muzeích. Abdullah Kásim by přesto nejspíš zůstal v klidu: „Pod zemí je toho ještě dost pro bůhvíkolik dalších generací Egypťanů,“ řekl by.

Nás jako Čechy může dost rozčilit, že vykradena byla i naleziště v Sakkáře a Abúsíru, na kterých po desítky let skvěle pracují čeští egyptologové. Co všechno zmizelo nebo bylo zničeno, to v této chvíli ještě naši experti nezjistili; nečekají ale žádné dobré zprávy.

Kradli i faraoni

Ve starověku byli přistižení vylupovači hrobů krutě popravováni. To oni vlastně nebožtíka definitivně zabili, když mu vzali potřeby pro posmrtný život. Za to byli upalováni, aby je také stihl stejný osud.

Přesto se této branži skrytě vždy dařilo. Je zaznamenána spousta případů, kdy se hrobky vykrádaly přímo na příkaz faraonů! Ti pak předměty bezostyšně „recyklovali“ ve svých vlastních hrobkách. Co tedy můžeme chtít od dnešních lidí, kteří ani nevěří v strašného vládce říše mrtvých Osirida…

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky