Že vůně příznivě působí na člověka, se vědělo už na prahu civilizace. Aromatické látky byly proto vyhledávány a všechny kultury je využívaly při náboženských rituálech - vzhůru stoupal voňavý dým jako dar bohům s nadějí, že zůstanou lidem nakloněni. Vzkaz do nebes prostřednictvím kouře, per fumun, dal časem jméno všem vůním - parfém.

Velká sháňka byla po olibanu neboli kadidlu, silně aromatické pryskyřici z kadidlovníku pravého rostoucího v oblasti Arabského poloostrova. Jeho prodej udělal z obchodníků boháče, žluté slzy stromu byly dražší než zlato. Hlavní odběratelé byly země kolem Středozemního moře.

Pokud není flakon vystaven dennímu světlu a teplotám nad 20 °C, vydrží půl roku i déle, některé parfémy v původním balení a při správném skladování zvládnou i desítky let. Tmavý prstenec kolem uzávěru nebo kyselá či pryskyřičná vůně signalizují, že je starý.

Flakony, ozdobné lahvičky na vzácné parfémy, vyráběli dávní Egypťané, Řekové a Římané z alabastru, onyxu nebo hlíny. Středověk přinesl kovové i emailové nádobky, 18. století porcelán, ale sklo je pro uchování vůně stále nejvhodnější.

Vzhled flakonu je nesmírně důležitý, i on totiž prodává, a parfumérské firmy proto oslovují pro jejich návrhy špičkové designéry.

3 tuny na 1 kilogram

  • Nejčastěji se aroma ze surovin získává odpařováním - destilací, extrakcí (vylouhováním rostlin), anfleráží (tuk nasává z květů silice, vzniklá pomáda je rozpuštěna v lihu a pak se destiluje) a lisováním.
  • Čichová paměť člověka je velmi dobrá, uchová až 4 000 vůní, s přibývajícím věkem se počet čichových receptorů zmenšuje.
  • Na Kypru byly objeveny zatím nejstarší parfémy na světě. Je jim přes 4 000 let.
  • První parfém moderního typu vznikl v Uhersku na přání královny Alžběty koncem 14. století. Směs vonných olejů rozpuštěných v alkoholu se proslavila jako uherská voda.
  • V Anglii se parfémům dařilo koncem 16. století za Alžběty I., která vydala nařízení, aby se na všech veřejných místech rozprašovaly parfémy, protože nesnášela zápach. Tou dobou si šlechtičny míchaly své vlastní parfémy.
  • V renesanci nosila šlechta rukavice parfémované cibetem, váčky s mošusem se jako vzácný talisman zavěšovaly k pasu.
  • Pro získání 1 kg růžového oleje se musejí zpracovat 3 tuny okvětních lístků. Pro využití v kosmetice má význam asi 200 druhů rostlin. * O knize Parfém se tvrdilo, že je nezfilmovatelná. Zvládl to až německý režisér Tom Tykwer (mj. Lola běží o život) a natočil Příběh vraha, dílo s tak sugestivními pasážemi, že při jeho sledování vám mozek může začít servírovat pachové vjemy.