Víme, jak si užít Vánoce a nebýt po nich tlustá

Zdroj:

Prapůvodně byly vánoční svátky možná především příležitost pro duši. Dnešní doba jim ale vtiskla ráz požitkářsky tělesný. Stoly přetékají lahůdkami a dobrotami a obžerství se málokdo ubrání.

Půst, ať už kvůli prasátku, nebo jen proto, abychom na hodování měli v žaludku větší prostor, nic nevyřeší. Nepomůžou ani následné hladovky. Zásadní pro přežití Vánoc bez kilogramů navíc, pro celoroční BMI v normě a vůbec pro zdraví je, aby i v našich hlavách bylo jídlo tím, čím opravdu je: základní energií pro život.

„Kvalitní strava není to, co nám chutná, ale to, po čem se cítíme dobře,“ říká Stefan Egger, jenž kromě toho, že studoval zásady výživy na univerzitě v Mnichově a Innsbrucku, skvěle vaří v rodinném hotelu Theresa v Zell im Zillertal v Tyrolsku.

Stefan byl v mládí jedna z nadějí rakouského sjezdového lyžování. Vážně se však zranil, skončil se sportem a ztloustl. „Během čtyř let jsem vážil sto patnáct kilo, musel jsem s tím něco udělat.

Začal jsem tím, že jsem se přihlásil ke studiu výživy, a pak jsem na základě získaných poznatků změnil své stravovací návyky. Na vlastní kůži jsem se přesvědčil, že to opravdu funguje. Musíme se naučit vnímat naše tělo a důvěřovat mu.“

Živým živé

Svět kolem nás se hekticky rychle mění, genetické informace v našich buňkách jeho tempo rozhodně nestíhají, jsou téměř stejné, jako je měli obyvatelé této kotliny před stovkami let. „Krmíme“ je ale stravou 3. tisíciletí.

„V německy mluvících zemích jí osmdesát čtyři procent lidí převážně hotová jídla z rychlého občerstvení, zmražená a instantní, zkrátka to, čemu se v USA – kde je ostatně situace ještě horší - říká junkfood. Jenže i potraviny, které přijímáme, by měly být v co největší míře ,živé‘, i ony mají v sobě zakódovány informace. Není brambor jako brambor ani jogurt jako jogurt,“ říká Stefan Egger.

Snídaně startuje

Čerstvé jídlo, nejlépe připravené doma z čerstvých surovin (ideální je, když známe jejich původ) není jen nesrovnatelně chutnější než pizza z mrazáku v supermarketu, ale také dodá tělu kvalitnější energii, jež déle vydrží.

„Živiny z potravy a kyslík jsou palivo, jež pohání lidský organismus. Dáváme-li tělu stále méněhodnotnou potravu, vdechujeme-li škodlivé látky ze vzduchu a prakticky se nepohybujeme, nemůžeme se divit, že jeho výkonnost klesá. Nedaří se mu totiž likvidovat odpadní látky dostatečnou rychlostí, ty se někde hromadí a výsledek jsou zdravotní problémy,“ vysvětluje výživový terapeut.

Nejde ale jen o to, co jíme, ale také jak a kdy. „Energii bychom měli přijímat rovnoměrně během celého dne,“ zdůrazňuje Kristýna Galová, terapeutka brněnského Institutu redukce a prevence nadváhy Kompliment.

O významu snídaně hovoří experti na výživu už několik let. Snídaně (Stefan Egger doporučuje teplou, nejlépe kaši z celozrnného obilí ochucenou medem, ořechy a ovocem nebo silný vývar) nastartuje metabolismus.

Ráno také dokáže tělo lépe spálit i cukry. Ovoce, významný zdroj sacharidů, by se právě z těchto důvodů mělo konzumovat pouze dopoledne. Ovšem i v těchto „sacharidově příznivějších“ hodinách bychom měli vynechat cukry jednoduché (tedy klasické sladkosti).

Na pokrytí energetických potřeb organismu bohatě stačí ty složené – chléb a bílé pečivo, brambory, těstoviny, rýže. „Před sto lety snědl člověk dva kilogramy cukru za rok. Dnešní průměrná spotřeba činí pětasedmdesát kilo na osobu a rok,“ konstatuje Stefan Egger.

Cukr je totiž téměř všude: v limonádách, mléčných výrobcích, dochucovadlech i alkoholu, stejně jako v deklarovaných „zdravých“ potravinách, jako jsou např. müsli tyčinky.

Alternativní Vánoce

O Vánocích nám „sladký život“ se všemi pozdějšími důsledky hrozí ještě víc. „Snad největší kalorická bomba je klasické vánoční cukroví. Například sto gramů rohlíčků z oříškového těsta, máslového krému a čokoládové polevy má energetickou hodnotu 1100 kilojoulů, což je srovnatelné s dietním obědem,“ říká Kristýna Galová.

„Doporučila by proto zdravější cukroví, například kuličky ze sušeného ovoce, želé s granátovým jablkem nebo jednohubky z ovoce lehce namáčeného v čokoládě.“

Hledáte tipy na zdravé cukroví, které bude chutnat? Poradíme vám! Vyzkoušeli jsme některé za vás! Čtěte zde a najděte si sekci Zdravé cukroví: Další sváteční nebezpečí je tuk. Tělo se sice bez něj neobejde, jenže měl by to být tuk zdravý, rostlinný, obsahující nenasycené mastné kyseliny. Nahrazením některých surovin vhodnějšími můžeme nejen zmenšit kalorickou hodnotu vánočních dobrot, ale rovněž vykouzlit zajímavé chuťové variace.

„Místo máslových krémů doporučuju vyzkoušet pudinkové, tvarohové nebo želatinové. Chlebíčky můžeme místo kupovaných tučných salátů namazat tvarohovými sýry a ozdobit zeleninou. Na obloženou mísu se pak hodí zelenina v kombinaci s libovou šunkou a sýry s obsahem tuku do čtyřiceti procent. Kalorický příjem můžeme snížit například také tím, že si místo klasické přílohy naložíme zeleninu,“ vypočítává Kristýna Galová.

Změna stravovacích návyků, ať už s ní začínáme před Vánoci, nebo kdykoli jindy, není zcela bezbolestná. Odměna se ale dostaví poměrně rychle v podobě většího elánu a radosti ze života. Jen si vzpomeňte, jak se cítíte a jak „dobře“ spíte po opulentní večeři zakončené až kolem desáté večer sladkou tečkou!

Jídelníček sestavený podle zásad zdravé výživy odborníkem nejlépe individuálně, na míru, zpravidla odstraní potíže s trávením, projeví se pozitivně i na pokožce, zkrátka na celkovém zdravotním stavu.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Vánoční trhy v zahraničí

Vánoční trhy v zahraničí

Vánoční trhy k adventní době neodmyslitelně patří. Děti se nemohou dočkat rozsvícení vánočního stromu a vás pro změnu těší myšlenka na procházku mezi…

Akční letáky