Video: Projeďte se v legendárním Orient-Expressu

Zdroj:

Dvakrát ročně se v Praze objeví pohádka na kolejích. Trefnější označení mě při vzpomínce na příjezd legendárního Orient-Expressu nenapadá.

V zatáčce u smíchovského nádraží v Praze se objevuje elegantní půlkilometrový kolos. Zastavuje tak, aby všichni cestující mohli vystoupit na červený koberec položený na peroně.

V okamžiku, kdy se otevřou dveře vagonů, se všichni vracíme téměř o století zpět. To když stevardi v elegantních uniformách vystupují na schůdky a bílými rukavičkami utírají madlo. Nesmí na něm být ani zrnko prachu. „Každý spací vagon má svého stevarda. Ten se musí starat o osm kabin a lidi, kteří v nich spí.

Před vlakem už mezitím nastoupila kompletní posádka. Kolosu sice oficiálně vládne ředitel vlaku, ale nikdo nezpochybňuje, že nejdůležitější osoba je šéfkuchař. Chef de cuisine Orient-Express se jmenuje Christian Bodiguel. Evropu po kolejích křižuje od roku 1985, předtím pracoval v hotelu a ještě dříve vlastnil restauraci oceněnou michelinskou hvězdičkou.

„Úplně na začátku jsem zrekonstruoval kuchyň. Přísně jsem dbal na to, aby v ní bylo všechno postaru. Mikrovlnku nebo rychlovarnou konvici tady nenajdete,“ provádí nás svým královstvím, jež je provedeno takzvaně inox (kompletně z nerezové oceli). Všechny produkty vybírá osobně.

„Maso, ryby, zelenina, všechno musí být naprosto čerstvé. Navezeme je pár minut před odjezdem a upravujeme až na palubě vlaku.“ Menu určuje roční období. Každé tři měsíce dochází k jeho obměně. Není problém pro hosty připravit i dietní pokrmy.

„Vzhledem k tomu, že naši hosté jsou často lidé se speciálními stravovacími režimy, vegetariáni a alergici, je třeba dělat jídlo přesně podle jejich potřeb. Jen vždy prosím hosty, aby mě o tom s předstihem informovali. Pak není žádný problém jejich přání splnit. Já sám jsem ve stálém kontaktu se zákazníky. Každého šéfkuchaře zajímá, jestli lidem chutná. A pochopitelně ho hřeje u srdce, když slyší že ano,“ usmívá se Christian Bodiguel.

Vstup jen ve společenském!

U recepčního pultíku se mezitím zastavují první cestující. Co se bude dít teď? „Napřed se všichni ubytují. Přitom už když poprvé vstoupí do svého kupé, mají zavazadla připravená v kabince. Vše je zařízeno tak, aby se klienti nemuseli o nic starat,“ vysvětluje Kateřina Šrubařová.

Jakmile se dá vlak do pohybu, ujme se žezla ředitel restaurací maitre d’hotel. Jeho úkol je vyřešit organizační věci – zejména zasedací pořádek na večeři. „Když je vlak plný, cestuje jím sto osmdesát pět lidí. Tři restaurační vagony mají dohromady sto dvacet míst. Proto se večeří ve dvou fázích. Maitre d’hotel s cestujícími hned na začátku dohodne termín včetně rezervace konkrétního stolu v určitém vagonu,“ líčí Kateřina Šrubařová.

Jak vypadá oblečení, jež je povinné pro všechny klienty zámku na kolech? „Pánové mívají smoking nebo tmavší oblek, dámy obvykle večerní róbu. Když jsem jela já, byla jsem překvapená, kolik dam zvolilo oblečení ve stylu třicátých let s čelenkou a charlestonovými šatičkami. Po vlaku se nikdo nesmí pohybovat v kraťasech či džínách. Všichni to vědí předem a musejí to respektovat,“ dodává Kateřina Šrubařová.

Klienty Orient-Expressu už dávno nejsou obchodníci pendlující mezi evropskými velkoměsty. Asi 60 procent lidí cestu dostalo jako dárek, nebo slaví například výročí svatby a koupí si to jako bonbonek. Pak jsou klienti, kteří si cestu jednou za život chtějí dopřát, takže si na ni našetří. Významnou skupinu tvoří pravidelní zákazníci Orient-Expressu, kteří jedou třeba už podesáté.

„Na třetím nástupišti je připraven k odjezdu speciální rychlík Orient-Express,“ ozývá se z amplionu a legendární vlak se neslyšně rozjíždí.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky