Vídeň s dětmi – tam a zpět za jeden den

Vídeň s dětmi – tam a zpět za jeden den
Vídeň s dětmi – tam a zpět za jeden den
Zdroj: Jan Lipšanský
Prohlédněte si všechny fotografie (12)

Pokud někdy budete delší dobu (týden, dva) pobývat na jižní Moravě, byla by škoda nezajet si za hranice. Buď na Slovensko, nebo do blízké Vídně, kam ostatně už naši předkové chodili pěšky.

Třeba moje prababička z jižní Moravy mi vyprávěla, jak ráno ve čtyři sbalila uzlíček s jídlem a pitím a společně s ostatními z vesnice se vydali pěšky za hranice (které tehdy neexistovaly) na pole v Rakousku. Došli tam něco po šesté a hned se pustili do práce. Večer kolem osmé deváté končili a vydali se zase pěšky na cestu domů. 

Dnes můžeme podobnou cestu podniknout za zábavou, a pěšky věru nemusíme. Můžeme jet autem, autobusem nebo vlakem. Osobně bych za určitých podmínek doporučil vlak. Autem můžete jet, ale v centru nezaparkujete a pokud nemáte speciální kartu, ani sem nevjedete. Ani autobusy nesmějí jezdit a parkovat v centru. Vždy byste tedy museli do centra z okrajových částí. Navíc cesta autobusem trvá dvě hodiny.

Jak se dostat výhodně do Vídně?

  • Pokud využijete možnosti koupit si lístek na vlak do Vídně přes internet a učiníte tak nejpozději tři dny před výletem, vyjde vás výlet i poměrně levně – dospělý zaplatí kolem 260 Kč (závisí na kurzu euro), děti polovic. Je zde ale jeden zádrhel. Když pojedete vlakem na poslední chvíli, lístek pro dospělého vás bude už stát 865 Kč, děti opět polovic.

Jistá výhoda u cesty vlakem je i ta, že netrvá tak dlouho. Když jedete z Brna, jste za půl hodinky v Břeclavi a za necelou hodinku pak na nádraží Simmering. Nemá smysl jet dál, až na konečnou. Ze Simmeringu jede metro, linka U-3, a za osm stanic a dvanáct minut jste v centru.

  • Děti do šesti let jezdí zadarmo, v neděli pak i děti do 15 let. Pro dospělého stojí lístek na jednu cestu 1 euro osmdesát. Koupíte ho v automatu v každém vestibulu metra a nemusíte mít u sebe hotovost – automat bere i platební karty.

Co ve Vídni navštívit?

Prohlídku centra Vídně můžete pak začít od stanice metra Stubentor. Je zde muzeum umění, ale také autosalon s luxusními značkami aut, což se líbilo našemu Honzíkovi.

  • Pak jsme došli k ministerstvu, dříve války, nyní sociálních věcí, rodiny a dětí, před nímž však dodnes stojí socha maršála Radetzkého. Zde si zmožený Honzík dal svačinu, chleba s řízkem od babičky, aby demonstroval ony sociální věci, rodinu i děti. Sedě v parčíku, měl před sebou i historickou budovu Postsparkasse.

Podél ní se dostanete k parčíku s modelem města v době, kdy ještě Vídeň obklopovaly hradby. Ostatně, jejich zbytky si můžete prohlédnout dole, vkusně zasazené do moderních prostor metra Stubentor, východ na Dr. Karl Heger Platz.

Postupujte dále na západ a můžete se kochat jezuitským kostelem, františkánským, kolem sochy Gutenberga, pasáží s proslulou restaurací Figlmüller, kde vám udělají šnicl, tedy řízek, přes dva talíře, ještě jedna pasáž – a stojíte před katedrálou, slavným Stephansdomem. Pomaličku ji obklopuje moderna a takový skleněný Haas Haus se katedrále dívá tváří v tvář.

Po prohlídce katedrály – zvládnete-li ty davy lidí, jež neustále proudí sem a tam a tam a sem – se můžete vydat na místní korzo zvané Graben, kde najdete několik historických sousoší a kde se nachází i jeden rohový dům, hned naproti katedrále sv. Petra.

  • Zde bydlel za svých studií jistý Tomáš Garrigue Masaryk. Samozřejmě za prohlídku stojí i zmíněný chrám sv. Petra, postavený podle jeruzalémského vzoru, se vznosnou kupolí.

Když vás přemohou přízemní pudy a nechcete měnit své globalizované zvyky, není problém zajít do McDonaldu. U automatu, který vypadá jako u nás na lístky na vlak, můžete sami vybírat, co chcete, podle obrázků na dotykovém displeji, stačí klepnout prstem. Zaplatíte opět platební kartou, vyjede vám potvrzení, přesunete se tři kroky k výdejnímu pultu a jídlo už na vás čeká. Není ale problém koupit si jídlo i klasicky.

  • Na rozdíl od České republiky vyjde levněji – nás stála dvě menu plus zmrzlina v přepočtu jen 140 Kč. Navíc i prostředí vypadá příjemně. Jen za WC se platí 0,50 euro, to raději zajděte do metra, kde je zdarma.

A teď opět na Graben, a odbočíme doleva. Čeká nás druhá a závěrečná část putování centrem Vídně – císařská rezidence Hofburg. Na Michaelerplatz se nachází slavná španělská jezdecká škola, na dalších „nádvořích“ pak baletní škola, klenotnice, možnost podívat se na apartmány císařovny Sisi, a nebo zabloudit do některého z mnoha muzeí – malířství, hudby, hudebních nástrojů, lovu a zbraní, antiky, papyru, filmu, divadla, glóbusů, motýlů, přírodopisné či národopisné.

  • A za tím vším zahrady včetně Theseova chrámu v antickém slohu, avšak z první poloviny 19. století – a v nejvzdálenějším rohu pomník císařovny Sisi.

Protože už jsou děti i my unaveni, nezbude, než se vrátit kolem kostela sv. Josefa a Státní opery zpět na metro. Kousek od Stephansdomu je zastávka stejného jména a dojedete odtud zpět na Simmering. Mimochodem, metro má v neděli pětiminutové intervaly, toho se člověk někdy nedočká v Praze ani ve všední den.

  • A než pojede z vlakového nádraží rychlík do Brna, všimněte si, jak dobře jsou řešené místní vlakové S linky, které rovněž jezdí co pět sedm minut, a ne jako v Praze co hodinu, dvě. 

A kam se vydáte na výlet vy?

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky