Viděli jsme mamuty. Nevymřeli! hlásí lidé ze Sibiře

Zdroj:

Gigantičtí příbuzní slonů zmizeli s poslední dobou ledovou - to slyší děti ve škole. Britský badatel John Lesley má svědectví desítek lidí ze Sibiře, kteří tvrdí, že oni sami či jejich otcové mamuta viděli!

„Mamuty jsem posedlý odjakživa. Už když mi jako dítěti jeden geolog líčil, jak se s tímto dávno vyhynulým tvorem na Sibiři setkal, rozhodl jsem se, že se tam jednou vydám. No a dnes jsem tady už dvacet let,“ říká známý lovec a záhadolog John Lesley.

Právě v těchto dnech vydává velkou publikaci s názvem Putování za mamuty. Shrnuje v ní příběhy šesti žijících a už 21 mrtvých osob, kteří měli zvíře na vlastní oči spatřit…

Pochod napříč kontinenty

Mamuty nevybili naši předkové koncem doby ledové. V Evropě se postupně oteplovalo, a tak se začali stěhovat na východ: na Sibiř a pak ještě dál na Aljašku přes pevninský most.

Ten však před asi 10 000 lety zmizel a poslední předchůdci slonů zůstali pouze na dvou místech – na ostrově St. Paul a Wrangelově ostrově. Tam pak údajně před 4 000 lety vyhynuli zcela.

Pokud by ale bylo toto tvrzení pravdivé, našli by se jen jejich fosilie. Jenže někteří mamuti se zachovali téměř neporušení, ve své původní kráse, jako by zemřeli včera.

„To připouštějí i někteří kryptozoologové,“ chytá se hned možnosti John Lesley, jenž se vydal po jejich stopě liduprázdnou tajgou a tundrou do Jakutska, na Čukotku až do Magadanské oblasti.

„Lidé tady nacházeli ve sněhu a ledu mamuty v takovém stavu, že je začali považovat za podzemní božstva, která hynou s dotekem slunečního paprsku. A právě Jakuti a Tunguzové mi vyprávěli, že se jejich předkové setkávali s živými mamuty běžně a prý několik z nich je rovněž vidělo,“ dodává.

Očití svědkové jsou lovci kožešinové zvěře. Kromě shodného popisu tvora údajně nezávisle na sobě tvrdili i to, že má výborný zrak, nesnáší pach spáleného motorového oleje a střelného prachu a kly shrabává lišejník na velké hromady, které mu pak slouží jako zásobárna na horší časy.

Ať se ovšem John Lesley snažil, jak chtěl, sám svého vysněného mamuta na vlastní oči nespatřil a lovci ho s sebou moc často brát nechtějí. Pro ně totiž není setkání s tímto zvířetem žádná výhra: lidé tady věří, že již pouhé jeho zahlédnutí znamená neštěstí. Považují ho za posvátného tvora, jenž se krutě pomstí za každé, třeba i nevědomé znevážení.

Podivná svědectví o mamutech

  • Rok 1946: francouzskému konzulovi ve Vladivostoku lovec kožešin vyprávěl, že v roce 1920 objevil v tajze mezi řekami Pur a Taz na velké oválné stopy. Po několika dnech uviděl dva obrovské tvory připomínající slony s obloukovitě zahnutými kly, porostlé dlouhou hnědou srstí.

  • Rok 1962: jakutský lovec popsal geologovi Vladimiru Puškarevovi, že lovci se nejednou setkali s huňatými zvířaty „s velkým nosem a mohutnými tesáky“ a on sám prý asi před 10 lety narazil na kulaté stopy velké jako umyvadlo.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky