Diskutujte: Které vánoční trhy se letos nejvíc líbily vám? A co jste si na nich pořídili?

Mohlo by vás také zajímat: Vánoční trhy. 3 nejhezčí v zahraničí, kam se vyplatí jet! nebo Předvánoční výlet do Paříže s kamarádkou

Minulý pátek odpoledne jsme (Jana a Katka) oznámily zbytku on-line redakce, že nasedáme do vlaku směr vánoční Vídeň. A že se nehodláme vrátit dřív, než si projdeme město císařovny Sisi ozdobené stovkami tisíc světýlek, udělá se nám šoufl z výšky ruského kola v Prátru, dáme si svařáček i „punch“ z hrnku, který si každý může koupit a nosit s sebou z trhu na trh, ochutnáme apffelstrudel, schnitzel, sachr a Mozartovy koule.
A protože je předvánoční Vídeň krásná i pro děti, přibalila Jana svoje dva syny – Vlastíka s Láďou.

Jen je teď trochu problém s rozsahem článku. O Vídni by se dal napsat speciál. Proto vybíráme tři místa (Neues Rathaus a největší vánoční trh v přilehlém okolí, Prater, Schönbrunn), která nás nejvíc zaujala. A přidáváme seznam praktických informací, které by se vám mohly hodit.

Neues Rathaus – Počkejte, až se setmí

Byl by hřích toulat se zdejšími končinami, na jejichž vzhled měla největší vliv výstavba budov za Františka Josefa v polovině 19. století, když je ještě světlo. Přišli byste o úchvatný zážitek ze světelné výzdoby. Neues Rathaus byla postavena v letech 1872 – 1883 v negotickém slohu. Vévodí jí hlavní věž, hledejte na ní třímetrovou sochu rytíře v brnění, kterou Vídeňané láskyplně přezdívají Rathausmann.

Jana: Z těch světýlek mě přecházely zraky, kolikrát jsem musela pořádně zaostřit, cože za motiv se to vlastně na stromech houpe jako výzdoba. Uchvátil mě „sněhulákovník“ a „srdíčkovník“. Měla jsem trochu stres uhlídat kluky, protože i večer je na trzích hodně lidí, raději si s ratolestmi domluvte styčný bod, kde se najdete v případě zatoulání. Splnila jsem cíl: Koupit si čepici (neuvěříte, jak nádherné tam mají modely – letos v zimě jsou barevné čepice hit) a andělíčka na památku.
Kluci: Máma pořád sháněla nějakého andílka, což nás moc nebavilo. Taky jsme se jí pořád museli držet. Naštěstí jsou na trhu i spousty sladkostí. Jedno lízátko bylo dokonce delší než naše ruce od ramen po prsty (přeměřili jsme ho a pak snědli). Když jsme chtěli vafli, slečna na stánku nám řekla, že má poslední dvě. Čeština byla slyšet všude kolem.
Katka: Pro mě bylo tím nejkrásnějším rozhodně osvětlení téhle scenérie. Rozsvícené stromy, ze kterých jako by pršelo světlo, vypadaly naprosto pohádkově a tajemně zároveň. Když jsem se z té podívané trochu vzpamatovala, ochutnala jsem špíz z hroznového vína máčený v hořké čokoládě a výborný pomerančový punč. Atmosféra tohoto místa mě prostě dostala!

Prater – To kolo se musí točit

Za druhé světové války dostala Vídeň pořádnou sodu díky leteckému bombardování. Jakmile válka skončila, vrhli se místní obyvatelé na opravy a začali právě v Prateru. Symbol Vídně musel být v pořádku co nejdřív, šlo o morálku. Místní zábavní park vzniknul v 19. století na místě bývalého císařského loveckého revíru. Dominuje mu obří Ferrisovo (neboli Ruské) kolo, které je největší na světě (67 metrů).

Jana: Možná je z kola nádherný výhled, ale já to moc nevnímala. Tak dobře – byla jsem ve Vídni a nevlézt na to kolo je skoro nezdvořilost. Radši bych ovšem zůstala nohama na pevné zemi. Zvlášť, když Katka poznamenala, že by jí zajímalo, jestli se ta tramvaj (kabinky tramvaje dost připomínají) nahoře správně přetočí.
Kluci: Ládík: Máma byla zajímavě zelená. Vlastík: To má po mně. Já se taky bojím výšek.
Katka: Do Prateru jsem se chtěla podívat snad ještě dychtivěji než Janiny děti a cestu na obřím kole jsem si tedy náležitě a bez závratí vychutnala. Pak jsme tu ještě nakoupily něco Mozartových koulí a tím uzavřely další bod našeho výletu.

Schönbrunn – Nechtějte stihnout všechno

Pravděpodobně se do bývalého letního sídla císařské rodiny budete muset několikrát vrátit, abyste prozkoumali jeho krásu, prohlédli si císařské salony uvnitř barokní rezidence z poloviny 18. století i všechny vzácné sochy (v zimě zabalené do ochranné fólie), kašny, zahradní altány, Palmenhaus (skleník), sbírku císařských kočárů a saní Wagenburg nebo třeba Zoo založenou už v roce 1752. Vánoční trhy jsou zde velkolepé, ceny o něco dražší než ve městě.

Jana: Nemohla jsem si pomoct. Každou chvíli jsem obracela od stánků oči směrem k balkonu, jestli se na něm neobjeví císařovna Sisi. Samozřejmě v podání herečky Romy Schneider. Myslela jsem na to, jak Sisi půl života pila místo jídla jen šťávu z hovězího masa a dala jsem si přitom tradiční bílou klobásku, obrovský preclík a vdolečky máčené v čokoládě. V pase mám ovšem asi tak o čtyřicet centimetrů víc než slavná císařovna. Když už jsme ale u toho – Sisi zabil anarchista Luigi Lucheni 10. září 1898 pilníkem – pitva zjistila, že kdyby měla na sobě alespoň trochu tuku, pravděpodobně by svá zranění přežila. Zdá se, že je bezpečnější pořádně se najíst:-)
Kluci: Ztratil se jen Ládík, omylem šel za jinou paní, ale naštěstí si to hned uvědomil, jenže máma už panikařila. Vypadalo to ale, že po svařáku, kterého nám zase nedala ani cucnout, se jí trochu ulevilo. Dětský svařák na trzích nemají, ale různé punče jo. Super byla i horká čokoláda. Vlastík vyhlížel trdelník, ale ten letos nějak nikde neměli.
Katka: Vím, že noblesa tohoto místa by mě měla vést k podobně ušlechtilým úvahám, jako má Jana, ale mě zaujalo něco jiného. Totiž s každým punčem či svařákem vám tu půjčí hrneček, který pak zase (můžete) vrátit zpět. A na hrnky tu fungovala taková rychlá rota, která je ze všech stánků sbírala, ve speciálním boxu umývala (v té zimě) a zase je do stánků čisté rozvážela zpět. Nu prostě rakousky dokonalé a efektivní :-)

Manuál na cesty (aneb Co je dobré vědět):

  • Cestovali jsme vlakem a můžeme to jen doporučit, neb je to pohodlné a zajímavé. Zpáteční jízdenka z Prahy do Vídně (nádraží Meidling) vyjde dospělého asi na 1 200 Kč a dítě do 12 let na 990 (včetně místenky, kterou se rozhodně vyplatí koupit), kafe v jídelním voze pořídíte za 60 Kč.
  • Nocleh v hotelu **** v centru jsme sehnali za 60 Euro na osobu (nebo 30 Euro za přistýlku) + 8 Euro dáte za dokoupení výborné vídeňské snídaně formou bufetu.
  • Všechny stánky na trzích otevírají kolem desáté dopoledne a jako mávnutím kouzelného proutku zabední svou nádheru ve 22:00 hodin. Češi se jen diví – vždyť jsou tou dobou v ulicích ještě mraky lidí. Vyhláška je ale neúprosná a nevyplatí se ji porušovat.
  • Svařák není žádná šolíchačka. Nikdo si ho nedovolí ničím šidit, mohl by vás dost rozdovádět. Obvykle stojí kolem 6 Euro (z toho 2 Euro jsou záloha na hrneček. Hrnečky jsou tematicky zdobené podle místa trhu a často předmětem sběratelské vášně návštěvníků) a můžete si je buď nechat, nebo vrátit.
  • Kolo v Pratru je v zimě v provozu od 10 – 18 hodin. Využijte rodinné vstupenky (dvě děti + dva dospělí) za cca 20 Euro
  • MHD je ve Vídni velmi pestré, třeba takové tramvaje vypadají každá jinak, metro je mnohem starší než u nás a místy jezdí i po povrchu. Pokud budete využívat MHD, vyplatí se určitě nákup delší časové jízdenky, nám stačila ta na 24 hodin za 5 Euro.
  • Návštěva veřejné toalety stojí 20 - 50 centů a vyplatí se mít u sebe kovové mince.