Anglie: Vánoční husa
Vánoční husa, která je štědrovečerní tradicí v mnoha zemích světa, má původ v Anglii. Říká se, že na slavnostní tabuli patří od roku 1588, kdy ji na Štědrý večer jedla královna Alžběta. A právě ve chvíli, kdy si vychutnávala jeden obzvláště šťavnatý kousek masa, vyrušil jí důležitý posel, který jí přinesl zprávu o slavném anglickém vítězství. Od té doby je husa (nebo nadívaný krocan) na Štědrý den téměř povinností. Na rozdíl od nás se v Anglii dárky rozbalují až ráno 25. prosince. Santa Claus je totiž přináší v noci a dává je do připravených červených punčoch…
Austrálie: Plavky a šortky
V Austrálii se Vánoce slaví trochu jinak – v šortkách a triku s krátkým rukávem. Ano, tady je pánem léto a děti mají prázdniny. Přesto i v Austrálii hraje hlavní roli Santa Claus. Štědrovečerní večeře je podobná britské tabuli. Místo kapra se podává pečený krocan nadívaný jedlými kaštany a jablky. Dezertem je švestkový nákyp s ořechy a rozinkami.
Belgie: Kerstman
Malí Belgičané věří na Pere Noëla nebo Kerstmana – podle toho, zda jsou Vlámové nebo Valoni. Typická belgická štědrovečerní tabule je velmi bohatá. Jako hlavní chod se podává krůta, úplně na závěr přinášejí hospodyňky sladkou roládu buche de Noël.
Brazílie: Vánoce na pláži
Všude je příjemné teplo a pláže jsou plné lidí, kteří si užívají sluníčka. Vánoce se slaví i venku, při piknicích v trávě, anebo na písku. Zajímavé přitom je, že Brazilci doma většinou nemají živý stromek. Ten je příliš drahý a ne každý si ho může dovolit. Brazilská štědrovečerní tabule vypadá většinou tak, že se na stolech objevuje mnoho chodů – od čerstvých ryb přes pečeného krocana až po právě utržené ovoce a sladkosti.
Bulharsko: Děda Koleda
Pravoslavné svátky začínají až 6. ledna. Mnoho domácností ale slaví i 24. prosince, takže některá dítka dostanou dárky hned dvakrát. Krásně zabalené drobnosti přináší pod ozdobený stromeček Děda Koleda. Je zvykem, že na štědrovečerních stolech bývá kromě hlavního chodu čočka, fazole, zelí. Dezertem je speciální sladké pečivo ve tvaru malých kroužků.
Dánsko: Rýžový nákyp
Dánové si údajně dělají ze všech evropských národů největší hlavu s tím, co dají milovaným bytostem pod stromeček. A tak prý po většinu roku přemýšlejí, trápí mozek a nakupují. Každý dárek pak obalí obrovskou vrstvou balícího papíru, takže chvilku trvá, než se obdarovaný podívá věci na zoubek. Na štědrovečerním stole bývá drůbež (husa, kachna), vepřové s červeným zelím a treska. Hlavní sladkostí je sladký rýžový nákyp.
Francie: Otec Noël
Ve francouzských městech jsou Vánoce velmi bohaté. Místo Ježíška tu pobíhá muž v červeném kabátu a čepici. Má černé holínky a bílý plnovous. Je to otec Noël, francouzský bratranec našeho Ježíška a amerického Santa Clause. Dárky přináší komínem. Štědrovečerní stoly se prohýbají pod tíhou nejrůznějších laskomin, což nemůžete vidět asi nikde jinde na světě. Takový obyčejný Francouz vyrazí před svátky do supermarketu a nakupuje, nakupuje a nakupuje. Především jídlo. Štědrovečerní večeře pak trvá opravdu dlouho. Ke krůtě nadívané jedlými kaštany se podává kaviár, ústřice, šneci, sýry, víno, šampaňské a jako zákusek dort büche (büche de noël).
Itálie: Čarodějnice Befana
Oproti jiným evropských národům se lidé ze slunné Itálie Vánocemi tolik nezaobírají, například téměř vůbec nepečou cukroví. Na dárky se však děti těší v Itálii stejně usilovně jako u nás. Mají tu zároveň evropskou raritu – roznáší je totiž žena, a to ošklivá, ale hodná čarodějnice Befana.
Německo: Weihnachtsmann
Vánoce tu začínají o měsíc dříve, protože se k nim počítá i měsíc adventní. Jinak vypadají podobně jako u nás, ale dárky rozdává místo Ježíška Weihnachtsmann. Má zrzavé vlasy a vousy a k dětem přilétá na osedlaném větru. Cukroví se tu peče ještě před prvním adventem. Oproti našim dobrotám jsou německé cukrovinky velmi jednoduché. Žádné lepené cukroví, ale placičky a perníky pokapané čokoládovou polevou. Základem štědrovečerní večeře je bramborový nebo nudlový salát, k němuž se obvykle podávají drobné karbanátky.
Nizozemí: Sinterklaas
V nizozemských končinách zastiňuje tradiční Vánoce obdoba našeho Mikuláše. Jmenuje se však Sinterklaas a vypadá nachlup stejně jako Mikuláš. Jen místo anděla a čerta ho doprovázejí Černí Petrové, kteří házejí dárky komínem. Holandské děti proto stavějí boty ke kamnům.
Polsko: Bohatá tabule
U našich severních sousedů jsou velmi příjemné Vánoce – stromeček je nebývale nazdobený a pod ním se většinou ukrývají hromady dárků. Štědrovečerní tabule bývá bohatá – v polévkových mísách je několik druhů polévek – zelňačka, klasická rybí, houbová apod. Na podnosech jsou kousky různě připraveného kapra. Poláci často konzumují i exotičtější druhy ryb, třeba sledě.
Rusko: Děda Mráz
Pravoslavné Vánoce se v Rusku slaví až od 6. ledna. Ruský Děda Mráz však má plné ruce práce už v polovině prosince. Tradiční besídky, známé jolky, se totiž v Matičce Rusi slaví dlouho před Vánocemi. Na jednu z nejslavnějších jolek v Moskvě přilétá Děda Mráz až z dalekého Nového Usťugu, kde je jeho sídlo. Při ruce má kromě půvabné asistentky Sněguročky i další pomocníky, například Berenděje, sněhové báby a kejklíře.
Spojené státy americké: Santa Claus
Než jdou děti na Štědrý den spát, pověsí na krb punčochu a na stůl položí hrnek s mlékem a sušenky. To aby se Santa Claus, který v noci na 25. prosince přijíždí ze Severního pólu na saních tažených osmi létajícími soby, mohl posilnit na další cestu.
Kafe.cz přináší vánoční vtip
Přijde skotský Ježíšek na Vánoce k dětem a ptá se: „Děti, co si ode mě koupíte?“