I když máme téměř celý den chuť zalézt pod deku a spát a spát jako Karafiátovi broučci, nejedná se většinou o únavový syndrom; touto vážnou, zřejmě autoimunitní nemocí trpí jen dvě až tři procenta populace.
Pacienti nejsou schopni vykonávat normální denní činnosti a musejí být v péči odborného lékaře. Běžnou únavu můžeme zvládnout „samoléčbou“, především režimovými opatřeními - dostatečným spánkem, relaxací, pohybem a úpravou jídelníčku.
„Tělu můžeme potřebné látky dodat také vhodnými doplňky stravy s obsahem vitaminu C, B5, železa a hořčíku,“ říká MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc.
„Vliv stravy na duševní stav je znám již několik tisíciletí a většina lidí si hladinu serotoninu nevědomky reguluje jejím složením.“
Tato sebekontrola je u řady z nás zřejmě narušena vlivem způsobu života a životních podmínek. Lidé jsou citlivější na stresové situace a často změny nálady vyvolané únavou instinktivně řeší větší konzumací potravin bohatých na cukry.
„Ty zvyšují hladinu inzulinu a tím metabolické přeměny aminokyselin fenylalaninu, tyrozinu, leucinu, izoleucinu a valinu. Jejich vyšší koncentrace v krvi snižuje dostupnost tryptofanu pro mozek.
Touha těla po cukrech vede k jejich vyšší spotřebě a ta má řadu negativních účinků, z nichž závažný je zejména zvýšení tělesné hmotnosti vedoucí až k obezitě.
Bránit se nedostatku serotoninu v mozku lze však také jiným způsobem. Vhodné je zvýšení koncentrace tryptofanu v krvi jeho užíváním jako doplňku stravy.“
Rozchodit s rozvahou
Zatímco naši předkové byli unaveni spíš fyzickou prací – bolely je svaly a do postele padali jako podťatí – moderní člověk je znaven především psychicky.
8 příznaků únavy
- Nedostatek energie.
- Neschopnost zvládat běžné denní povinnosti.
- Navyšování spánkového deficitu.
- Chybí pocit odpočinku, a to i po spánku.
- Snižující se výkonnost.
- Letargie nebo apatie.
- Zhoršení schopnosti koncentrace.
- Snížené libido.