Přišli na to – po milionech rodičů a pedagogů už od počátků lidstva – nyní psychologové z univerzity v britském Nottinghamu.

Závěr jejich výzkumu je jednoduchý: hrozby trestem či trest samotný zvyšují výkonnost jedince více než vyhlídka na odměnu. Ve Velké Británii, která má přebohatou tradici tělesných trestů na školách, asi závěry studie málokoho překvapily.

Spíše šlo o to, že dosud „nebylo politicky korektní“ o takových věcech hovořit na veřejnosti. Vždyť přece každý žáček se snaží kvůli vyhlídce na radost z dobré známky – ne kvůli obavě z otcovy trestající dlaně, že! Nebo snad ne?

Ani v Nottinghamu ovšem nešli tak daleko, že by testované osoby fyzicky trestali. Dobrovolníci zde plnili různé úkoly – například hádali, zda obrysy za závěsem patří člověku, či nábytku.

Potvrzeno EEG

Podle výsledků jim pak byly přičítány nebo ubírány body směnitelné na konci výzkumu za eura. Během pokusu byla za pomoci EEG sledována mozková aktivita účastníků. Přitom se zjistilo, že potrestání odebráním bodů vede k okamžitému vyburcování mozkové aktivity dotyčného, a to nesrovnatelně intenzivnějšímu, než jaké nastávalo po získání bodů.

„Opravdu se zdá, že negativní motivace může přinášet lepší studijní výsledky než pozitivní,“ říká vedoucí práce Marios Philiastides. „To je ovšem poznatek v moderní době těžko plně využitelný...“