Tohle všechno musíte stihnout ještě před tím, než začnou Velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, slavily se však už v době předkřesťanské. Připomeňte si s námi tradiční zvyky.

Velikonoce zřejmě navazovaly na židovský svátek pesach, připomínající vysvobození židovského obyvatelstva z egyptského zajetí. Pohané v tento čas vítali jaro a začátek zemědělských prací.

Koncem 6. století byl přijat alexandrijský způsob výpočtu tohoto data. Vychází ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti (21. 3.), v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22. března do 25. dubna.

Velikonocům předchází 40denní postní doba, která začíná Popeleční středou. Vlastní Velikonoce se slaví v tzv. svatém týdnu od Květné neděle.

Po Modrém pondělí a Žlutém úterý přichází Škaredá středa. Říkalo se jí také Černá nebo Sazometná, protože se vymetaly komíny. Lidé by se však v tento den škaredit neměli, jinak se budou mračit po všechny středy v roce.

Fantazii se meze nekladou.

Od odletu zvonů do pomlázky

Na Zelený čtvrtek se pak má jíst pouze zelená strava: špenát, zelí... (aby byl člověk zdravý po celý rok). Kostelní zvony znějí v tento den naposledy a znovu se rozeznějí až na Bílou sobotu. Když zaznějí naposledy, je třeba zacinkat penězi, aby se nás držely koruny.

Zazvoníme-li ještě paličkou o hmoždíř, stavení opustí hmyz a myši. Pokud brzy ráno zameteme dům a smetí odneseme na křižovatku cest, v domě se nebudou držet blechy. A kdo před východem slunce sní pečivo namazané medem, bude chráněn před uštknutím hadů a před žihadly vos. O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a člověk by se neměl s nikým hádat.

Na Velký pátek ukřižovali Ježíše, proto je to den smutku a půstu. V tento den se však také dějí zázraky, otvírají se poklady a země má magickou sílu. Vstát bychom měli před východem slunce a umýt se studenou vodou (nejlépe v potoce) – to nás ochrání před nemocemi.

Dříve se doma o Bílé sobotě muselo uhasit ohniště a hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, kde kněz oheň posvětil. Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se na pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky. Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem. V tento den se také uklízelo, bílilo a konaly se přípravy na slavné vzkříšení.

Na Hod boží velikonoční se světily velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, vejce, chleba i víno – a každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.

O Pondělí velikonočním se chodí na pomlázku. Není to křesťanský, ale starý pohanský zvyk. Chlapci chodí dům od domu s pomlázkami spletenými z vrbového proutí zdobenými stuhami. Šlehají dívky a koledují. Za to dostávají malovaná vajíčka, něco dobrého na zub a dospělí i skleničku kořalky. Na Moravě hoši polévají dívky vodou. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou.

Biblický příběh

Vzkříšení Ježíše Krista představuje pro křesťany centrální bod jejich víry, kdy smrt není konec, nýbrž začátek života. Ježíš Kristu byl po zradě Jidáše na Velký pátek ukřižován a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak jeho zmrtvýchvstání.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek