Podle odborníků může být příčinou 70 až 80 % chorob.
Stres není výdobytek moderní civilizace, ačkoli by se to na první pohled mohlo zdát. Lidstvo provází odjakživa, jenže původně nebyl příčinou mnoha nemocí, ale naopak měl člověka chránit.
Denní chléb
Jde totiž o reakci organismu na nadměrnou zátěž a našim dávným předkům pomáhal například při lovu nebo v boji. Stres v jejich těle spustil takové procesy (viz rámeček Souboj hormonů), které měly pomoci zabránit poškození organismu nebo dokonce smrti.
Nemoci a stres
- Žaludeční vředy Vyplavování adrenalinu při stresu způsobuje změnu prokrvení sliznice žaludku, zvyšuje se kyselost trávicích šťáv a dochází ke změnám ve složení hlenu, který sliznici chrání. Může tak dojít k poškození žaludeční stěny a vzniku vředů.
- Rakovina Častý stres může vést k postupnému oslabování imunitního systému, protože zhoršuje funkci bílých krvinek. Možný následek je i snížení schopnosti těla vypořádat se s cizorodými organismy či mutujícími buňkami. Vzrůstá tak pravděpodobnost vzniku rakovinového nádoru.
- Alergie Poruchy imunity se můžou projevit řadou alergických reakcí, nejrůznějšími ekzémy, astmatem či sennou rýmou.
- Infarkt Vyplavování kortizolu vlivem opakovaného stresu způsobuje trvalý růst krevního tlaku. To společně s dalšími rizikovými faktory, jako jsou nedostatek pohybu či přejídání, vede ke změnám v oblasti věnčitých tepen vyživujících srdce. Může dojít až k infarktu myokardu.
- Mozková mrtvice Ze stejných důvodů může stoupat srážlivost krve a zvyšovat se riziko trombóz. Může dojít k mozkové mrtvici či selhání ledvin.